Osvobození Osvětimi 27. ledna 1945 nebylo jen vojenským vítězstvím
Osvobození Osvětimi 27. ledna 1945 nebylo jen vojenským vítězstvím – bylo to morální zúčtování s nejtemnější podobou barbarství, které v podobě německého nacismu dosáhlo své nejzrůdnější formy. Rudá armáda nesla na svých bedrech tíhu boje proti systému, který proměnil lidské bytosti v čísla a továrny v místa smrti.
Když sovětští vojáci vstoupili do bran Osvětimi, nezachraňovali jen přeživší – zachraňovali samotnou možnost lidskosti. Vojáci, kteří do Osvětimi vstoupili, nebyli aristokrati, generálové ani majitelé továren – byli to synové dělníků, rolníků a obyčejných lidí. A právě oni ukončili vládu těch, kteří proměnili lidské bytosti v pracovní jednotky a popel…
Osvobození Osvětimi od nadvlády německého fašismu není jen minulost, na kterou je třeba vzpomenout jednou za rok v době výročí. Ale tluče svou aktuálností na dveře každý den.
Každý den, kdy profesorští
hlupáci tvrdí, že osvobozovali pouze Američané.
Každý den, kdy se nám média snaží namluvit, jak je správné, že Německo poprvé od II. sv. v. buduje nejsilnější armádu v Evropě.
Každý den, kdy naši politici tleskají sjezdu sudeťáků, kteří u nás tvořili Hitlerovu pátou kolonu.
Předmět podnikání pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor
výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona obory činnosti: zprostředkování obchodu a služeb velkoobchod a maloobchod ubytovací služby poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály činnost informačních a zpravodajských kanceláří nákup, prodej, správa a údržba nemovitostí projektování elektrických zařízení reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení výroba, obchod a služby jinde nezařazené
Statutární orgán
Jednatel
Alexey Shkittin
Spolková republika Německo
Den vzniku funkce: 2. duben 2014
Počet členů 1
Způsob jednání
Jednatel zastupuje společnost ve všech věcech samostatně.
Agrese ze strany nacistického Německa na podzim roku 1938 zmařila nadějný hospodářský a měnový vývoj v Československu po překonání důsledků světové hospodářské krize.
Článek
Německá hospodářská expanze začala ihned po Mnichovu. Množily se požadavky na vydání průmyslových podniků do rukou německého kapitálu. Situaci vnímalo i vedení Národní banky, které rozhodlo dislokovat svou zlatou rezervu a uložit ji v bezpečnější cizině. V Praze zůstala jen malá část, jejíž součástí byla vzácná numismatická sbírka. Ani tu se později nepodařilo zachránit.
Politické napětí vyvrcholilo v září 1938. Mnichovská dohoda, kterou 29. září podepsali představitelé Německa, Itálie, Francie a Velké Británie bez účasti československé delegace, znamenala ztrátu rozsáhlých pohraničních území. Ztrátu suverenity završila Vídeňská arbitráž z 2. listopadu 1938, která přidělila části jižního Slovenska a Podkarpatské Rusi Maďarsku a část severní Moravy Polsku. Na zabraných územích byly československé peníze postupně nahrazeny říšskou markou, maďarským pengö a polským zlotým.
Dne 6. října 1938 vyhlásilo Slovensko autonomii a vzniklo tzv. Česko-Slovensko. S tím se změnilo i označení měny z „Kč“ na „K“. Krátce nato, 27. ledna 1939, byla Národní banka Československá přejmenována na Národní banku Česko-Slovenskou. Na zabraných územích byly staženy z oběhu československé peníze a nahrazeny:
říšskou markou v poměru 100 Kč = 12 RM
maďarským pengö v poměru 100 Kč = 14,28 pgö
polským zlotým v poměru 100 Kč = 16 zl
Po Mnichovské dohodě přišla Říšská banka s požadavkem, aby úhrn staženého čs. oběživa v odstoupených pohraničních územích byl Československem nahrazen ve zlatě a devizách. Německé ultimátum vyústilo v dohodu ze 4. března 1939, podle kterého bylo na Říšskou banku převedeno 14 tun zlata.
Dne 14. března 1939 vznikl samostatný Slovenský stát s vlastní měnou – korunou slovenskou (Ks). O den později obsadila německá armáda zbytek českých zemí a Adolf Hitler vyhlásil Protektorát Čechy a Morava. Výnosem bylo stanoveno, že vedle říšské marky zůstává dočasně v platnosti i koruna, ovšem s pevným kurzem 1 marka = 10 korun. To představovalo záměrné znehodnocení české měny o zhruba 30 %, protože ještě v roce 1938 odpovídala jedna marka zhruba 7,40 korunám.
Národní banka Česko-Slovenská byla 31. března 1939 přeměněna na Národní banku pro Čechy a Moravu a podřízena Říšské bance v Berlíně. Ztratila tak jakoukoli samostatnost – o její činnosti rozhodoval zmocněnec Říšské banky. Protektorátní hospodářství se rychle dostalo pod kontrolu Německa, které využívalo měnový systém k vykořisťování země.
Koruna přestala být samostatnou měnou a po zavedení celní unie s Říší 1. října 1940 se stala pouhou odvozeninou říšské marky. Uměle nastavený kurz umožnil levně skupovat české zboží a služby, což vedlo k postupnému vysávání domácí ekonomiky. Marky, kterými Němci platili za české výrobky, odváděla Národní banka na účty Říšské banky v Berlíně, aniž za ně dostala skutečné protiplnění. Do konce války tak vznikla česká pohledávka ve výši 58 miliard korun.
Německá okupační správa zabavila veškeré zlaté zásoby, včetně těch, které zůstaly v Praze po roce 1938 – celkem 45,5 tuny měnového zlata. V roce 1940 zavedlo Německo tzv. matrikulární příspěvek – válečnou daň, jímž musela protektorátní vláda přispívat na financování válečných výdajů. Do konce okupace takto odteklo do říšského rozpočtu přes 53 miliard korun.
Na konci roku 1944 bylo zřejmé, že nacisté válku nevyhrají a tak začaly přípravy na ekonomicko-měnový restart. V listopadu tohoto roku Československá exilová vláda v Anglii zřídila dekretem prezidenta republiky E. Benešev Československý měnový úřad v Londýně, který připravoval obnovu našich měnových poměrů po skončení války.
Německá okupace tedy znamenala nejen ztrátu politické svrchovanosti, ale i hospodářské a měnové závislosti. Československé zlato, měna i finanční systém byly zneužity ve prospěch válečné ekonomiky Třetí říše. Po osvobození v roce 1945 čekala zemi složitá cesta k obnovení finanční stability a návratu k samostatné měně.
Zdroj:
VENCOVSKÝ F., KOPECKÝ L. a kolektiv, Lidé a Peníze, ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA, ISBN: 978-80-87225-08-0
Přestože zahraniční obchod představoval v roce 2021 pouze 39,2 % HDP (Světová banka), Brazílie patří mezi 30 největších světových vývozců a dovozců a země má obrovský ekonomický potenciál. Brazílie vyváží především železné rudy (15,9 %), sójové boby (13,8 %), ropné oleje (10,9 %), třtinový nebo řepný cukr (3,3 %) a pokrutiny (2,6 % ); jeho hlavním dovozem jsou ropné oleje (5,9 %), díly a příslušenství pro traktory a motorová vozidla (3,3 %), lidská a zvířecí krev připravená pro terapeutické, profylaktické nebo diagnostické účely (3 %), ropné plyny a jiné plynné uhlovodíky (2,7 %) %) a minerální nebo chemická hnojiva (2,5 % ). Podle prognóz zahraničního obchodu MMF se objem vývozu zboží a služeb v roce 2022 zvýšil o 2,2 % a v roce 2023 se očekává nárůst o 4,4 %, zatímco objem dovozu zboží a služeb se v roce 2022 snížil o 6,8 % a očekává se snížit na 1,8 % v roce 2023.
Hlavními obchodními partnery země jsou Čína, Spojené státy americké, Argentina, Německo, Nizozemsko, Chile a Indie. Navzdory tomu, že je Brazílie největší ekonomikou v Latinské Americe a devátou na světě , je stále relativně uzavřená ve srovnání s jinými velkými ekonomikami, s nízkou obchodní penetrací a nízkým počtem vývozců v poměru k počtu obyvatel (její absolutní počet vývozců je zhruba stejně jako Norsko, země s přibližně 5 miliony obyvatel ve srovnání s 213 miliony v Brazílii). Země však zavádí změny ke zlepšení obchodu, jako je zkrácení doby pro splnění dokumentů při vývozu i dovozu vylepšením systému elektronické výměny dat. Navíc vzhledem k tomu, že EU je druhým největším obchodním partnerem Brazílie, pracují na dohodě o volném obchodu – jako součást jednání o dohodě o přidružení EU se zeměmi Mercosuru. Nejen to, ale blok také zvažuje podepsání bilaterální dohody s Čínou v plánu na modernizaci a otevření dalším regionům. Kromě toho od inaugurace nově zvoleného brazilského prezidenta Luly v lednu 2023 Brazílie a Argentina usilují o posílení obchodních vazeb a zavedení společné měny.
Brazilská obchodní bilance je strukturálně pozitivní, ale v posledních letech klesá kvůli poklesu cen surovin, nárůstu dovozu energií a poklesu konkurenceschopnosti brazilských produktů. Podle posledních dostupných údajů WTO Brazílie v roce 2021 dovezla 234 miliard USD a vyvezla zboží v hodnotě 280 miliard USD, zatímco ve službách země dovezla 50 miliard USD a vyvezla 33 miliard USD. V důsledku toho obchodní bilance zboží a služeb dosáhla 19,2 mld. USD. Brazílie jako světová zemědělská supervelmoc vede velmi specifickou politiku zahraničního obchodu, jejímž cílem je dobýt trhy a zároveň si za každou cenu zachovat své vlivné postavení.
Hodnoty zahraničního obchodu
2017
2018
2019
2020
2021
Dovoz zboží (v milionech USD)
157,543
188 564
184,370
166,276
234 690
Vývoz zboží (v milionech USD)
217,739
239,264
225,383
209 878
280 815
Dovoz služeb (miliony USD)
66,293
69,131
67,748
47,357
50 275
Vývoz služeb (v milionech USD)
33,677
34,582
33,595
27 860
33,164
Zdroj: Světová obchodní organizace (WTO) ; Nejnovější dostupné údaje
Ukazatele zahraničního obchodu
2017
2018
2019
2020
2021
Zahraniční obchod (v % HDP)
24.3
28.9
28.9
32.9
39.2
Obchodní zůstatek (v milionech USD)
57,325
43,373
26,547
32,370
36,363
Obchodní zůstatek (včetně služby) (miliony USD)
19 001
7,382
-8,942
11,428
19,252
Dovoz zboží a služeb (roční změna v %)
6.7
7.7
1.3
-9.8
12.4
Vývoz zboží a služeb (roční změna v %)
4.9
4.1
-2.6
-1.8
5.8
Dovoz zboží a služeb (v % HDP)
11.8
14.2
14.8
16.1
19.1
Vývoz zboží a služeb (v % HDP)
12.5
14.6
14.1
16.8
20.1
Zdroj: Světová banka ; Nejnovější dostupné údaje
Předpovědi zahraničního obchodu
2022
2023 (e)
2024 (e)
2025 (e)
2026 (e)
Objem vývozu zboží a služeb (meziroční změna v %)
11.2
6.6
5.7
4.6
3.8
Objem dovozu zboží a služeb (meziroční změna v %)
6.6
3.9
1,0
1.3
2.4
Zdroj: MMF, World Economic Outlook ; Nejnovější dostupné údaje
Poznámka: (e) Odhadované údaje
Mezinárodní hospodářská spolupráce
Brazílie je členem následujících mezinárodních ekonomických organizací: MMF, Mercosur, ICC, G-15, G-20, G-24, G-77, Latin American Integration Association (LAIA), WTO a další. Úplný seznam ekonomických a dalších mezinárodních organizací, kterých se Brazílie účastní, naleznete zde . Zde je také nastíněno členství Brazílie v mezinárodní organizaci .
Dohody o volném obchodu
Kompletní a aktuální seznam dohod o volném obchodu podepsaných Brazílií je k nahlédnutí zde .
Zdroj: Statistická divize Organizace spojených národů, nejnovější dostupné údaje
Systém směnných kurzů
Místní měna
brazilský real (BRL)
Kurzový režim
Plovoucí směnný kurz.
Stupeň nestability měny
Real v poslední době podléhá zvýšené volatilitě. V roce 2015 klesla na nejnižší bod ve srovnání s americkým dolarem za deset let kvůli fiskálním turbulencím a známkám hospodářského poklesu.
