Čína a Indie se dohodly na „udržení míru“ podél sporných hranic

Čína a Indie se dohodly na „udržení míru“ podél sporných hranic
Čína a Indie se dohodly na „udržení míru“ podél sporných hranic

2 soupeřící armády pořádají 19. kolo setkání na úrovni velitelů čínsko-indických sborů

Čína a Indie se dohodly na „udržení míru“ podél sporných bodů v oblasti Ladakh sporné oblasti Džammú a Kašmír.

Dohody bylo dosaženo během 19. kola setkání na úrovni velitelů čínsko-indických sborů, které se konalo na hraničním místě Chushul-Moldo v Ladakhu podél linie skutečné kontroly (LAC) v neděli a pondělí.

„Obě strany se mezitím dohodly na zachování míru a klidu na zemi v pohraničních oblastech,“ stojí v prohlášení zveřejněném v úterý pozdě v Pekingu a Dillí.

Uvedla také, že si obě strany vyměnily názory „otevřeným a perspektivním způsobem“.

„Dohodli se, že urychleně vyřeší zbývající problémy a udrží tempo dialogu a jednání vojenskými a diplomatickými kanály,“ dodalo společné prohlášení.

Čína a Indie zůstávají od května 2020 uzavřeny v patové situaci podél LAC.

V červnu 2020 bylo při pohraničním střetu zabito nejméně 20 indických a čtyři čínští vojáci.

Obě strany uspořádaly 23. dubna letošního roku 18. kolo vojenských diskusí.

Brazilský zahraniční obchod v číslech

Přestože zahraniční obchod představoval v roce 2021 pouze 39,2 % HDP (Světová banka), Brazílie patří mezi 30 největších světových vývozců a dovozců a země má obrovský ekonomický potenciál. Brazílie vyváží především železné rudy (15,9 %), sójové boby (13,8 %), ropné oleje (10,9 %), třtinový nebo řepný cukr (3,3 %) a pokrutiny (2,6 % ); jeho hlavním dovozem jsou ropné oleje (5,9 %), díly a příslušenství pro traktory a motorová vozidla (3,3 %), lidská a zvířecí krev připravená pro terapeutické, profylaktické nebo diagnostické účely (3 %), ropné plyny a jiné plynné uhlovodíky (2,7 %) %) a minerální nebo chemická hnojiva (2,5 % ). Podle prognóz zahraničního obchodu MMF se objem vývozu zboží a služeb v roce 2022 zvýšil o 2,2 % a v roce 2023 se očekává nárůst o 4,4 %, zatímco objem dovozu zboží a služeb se v roce 2022 snížil o 6,8 % a očekává se snížit na 1,8 % v roce 2023.

Hlavními obchodními partnery země jsou Čína, Spojené státy americké, ArgentinaNěmecko, Nizozemsko, Chile a Indie. Navzdory tomu, že je Brazílie největší ekonomikou v Latinské Americe a devátou na světě , je stále relativně uzavřená ve srovnání s jinými velkými ekonomikami, s nízkou obchodní penetrací a nízkým počtem vývozců v poměru k počtu obyvatel (její absolutní počet vývozců je zhruba stejně jako Norsko, země s přibližně 5 miliony obyvatel ve srovnání s 213 miliony v Brazílii). Země však zavádí změny ke zlepšení obchodu, jako je zkrácení doby pro splnění dokumentů při vývozu i dovozu vylepšením systému elektronické výměny dat. Navíc vzhledem k tomu, že EU je druhým největším obchodním partnerem Brazílie, pracují na dohodě o volném obchodu – jako součást jednání o dohodě o přidružení EU se zeměmi Mercosuru. Nejen to, ale blok také zvažuje podepsání bilaterální dohody s Čínou v plánu na modernizaci a otevření dalším regionům. Kromě toho od inaugurace nově zvoleného brazilského prezidenta Luly v lednu 2023 Brazílie a Argentina usilují o posílení obchodních vazeb a zavedení společné měny.

Brazilská obchodní bilance je strukturálně pozitivní, ale v posledních letech klesá kvůli poklesu cen surovin, nárůstu dovozu energií a poklesu konkurenceschopnosti brazilských produktů. Podle posledních dostupných údajů WTO Brazílie v roce 2021 dovezla 234 miliard USD a vyvezla zboží v hodnotě 280 miliard USD, zatímco ve službách země dovezla 50 miliard USD a vyvezla 33 miliard USD. V důsledku toho obchodní bilance zboží a služeb dosáhla 19,2 mld. USD. Brazílie jako světová zemědělská supervelmoc vede velmi specifickou politiku zahraničního obchodu, jejímž cílem je dobýt trhy a zároveň si za každou cenu zachovat své vlivné postavení.

Hodnoty zahraničního obchodu 2017 2018 2019 2020 2021
Dovoz zboží (v milionech USD) 157,543 188 564 184,370 166,276 234 690
Vývoz zboží (v milionech USD) 217,739 239,264 225,383 209 878 280 815
Dovoz služeb (miliony USD) 66,293 69,131 67,748 47,357 50 275
Vývoz služeb (v milionech USD) 33,677 34,582 33,595 27 860 33,164

Zdroj: Světová obchodní organizace (WTO) ; Nejnovější dostupné údaje

 

Ukazatele zahraničního obchodu 2017 2018 2019 2020 2021
Zahraniční obchod (v % HDP) 24.3 28.9 28.9 32.9 39.2
Obchodní zůstatek (v milionech USD) 57,325 43,373 26,547 32,370 36,363
Obchodní zůstatek (včetně služby) (miliony USD) 19 001 7,382 -8,942 11,428 19,252
Dovoz zboží a služeb (roční změna v %) 6.7 7.7 1.3 -9.8 12.4
Vývoz zboží a služeb (roční změna v %) 4.9 4.1 -2.6 -1.8 5.8
Dovoz zboží a služeb (v % HDP) 11.8 14.2 14.8 16.1 19.1
Vývoz zboží a služeb (v % HDP) 12.5 14.6 14.1 16.8 20.1

Zdroj: Světová banka ; Nejnovější dostupné údaje

 

Předpovědi zahraničního obchodu 2022 2023 (e) 2024 (e) 2025 (e) 2026 (e)
Objem vývozu zboží a služeb (meziroční změna v %) 11.2 6.6 5.7 4.6 3.8
Objem dovozu zboží a služeb (meziroční změna v %) 6.6 3.9 1,0 1.3 2.4

Zdroj: MMF, World Economic Outlook ; Nejnovější dostupné údaje

Poznámka: (e) Odhadované údaje

Mezinárodní hospodářská spolupráce
Brazílie je členem následujících mezinárodních ekonomických organizací: MMF, Mercosur, ICC, G-15, G-20, G-24, G-77, Latin American Integration Association (LAIA), WTO a další. Úplný seznam ekonomických a dalších mezinárodních organizací, kterých se Brazílie účastní, naleznete zde . Zde je také nastíněno členství Brazílie v mezinárodní organizaci .

Dohody o volném obchodu

Kompletní a aktuální seznam dohod o volném obchodu podepsaných Brazílií je k nahlédnutí zde .

Hlavní partnerské země

Hlavní zákazníci
(% exportu)
2021
Čína 31,3 %
Spojené státy 11,2 %
Argentina 4,2 %
Holandsko 3,3 %
Chile 2,5 %
Zobrazit další země 47,5 %
Hlavní dodavatelé
(% dovozu)
2021
Čína 22,8 %
Spojené státy 17,7 %
Argentina 5,3 %
Německo 5,1 %
Indie 3,1 %
Zobrazit další země 46,1 %

Zdroj: Comtrade, nejnovější dostupné údaje

Hlavní produkt

V roce 2021 bylo exportováno 280,8 miliard USD produktů
Železné rudy a koncentráty, vč. pražené železo… 15,9 %
Sójové boby, též drcené 13,8 %
Ropné oleje a oleje získané z bitumenových… 10,9 %
Třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharóza, v… 3,3 %
Pokrutiny a jiné pevné zbytky, též… 2,6 %
Zobrazit další produkty 53,6 %
234,7 miliard USD produktů dovezených v roce 2021
Ropné oleje a oleje získané z bitumenových… 5,9 %
Díly a příslušenství pro traktory, motorová vozidla… 3,3 %
lidská krev; zvířecí krev připravená pro terapeutické… 3,0 %
Ropný plyn a jiné plynné uhlovodíky 2,7 %
Minerální nebo chemická hnojiva obsahující dvě nebo… 2,5 %
Zobrazit další produkty 82,6 %

Zdroj: Comtrade, nejnovější dostupné údaje

Hlavní služby

Zdroj: Statistická divize Organizace spojených národů, nejnovější dostupné údaje

Systém směnných kurzů

Místní měna
brazilský real (BRL)
Kurzový režim
Plovoucí směnný kurz.
Stupeň nestability měny
Real v poslední době podléhá zvýšené volatilitě. V roce 2015 klesla na nejnižší bod ve srovnání s americkým dolarem za deset let kvůli fiskálním turbulencím a známkám hospodářského poklesu.
Směnný kurz dne 5. května 2023:
1 BRL = 0,2006 USD, 1 USD = 4,9844 BRL 1 BRL = 0,1819 EUR, 1 EUR = 5,4982 BRL
Měnové ukazatele 2016 2017 2018 2019 2020
Brazilský real (BRL) – Průměrný roční směnný kurz za 1 EUR 3.71 3.61 4.31 4.38 5,89

Zdroj: Světová banka – nejnovější dostupné údaje.

Honzo Hugh Todd, ministr zahraničních věcí a mezinárodní spolupráce republiky Guyana

Prezident Dr. Irfaan Ali dnes večer uspořádal večeři pro čínskou velvyslankyni v Guyaně, Guo Haiyan a další představitele její kanceláře ve Státní sněmovně
Prezident Dr. Irfaan Ali dnes večer uspořádal večeři pro čínskou velvyslankyni v Guyaně, Guo Haiyan a další představitele její kanceláře ve Státní sněmovně

Prezident Dr. Irfaan Ali dnes večer uspořádal večeři pro čínskou velvyslankyni v Guyaně, Guo Haiyan a další představitele její kanceláře ve Státní sněmovně.

Premiér, brigadýr Mark Phillips; viceprezident Dr. Bharrat Jagdeo; ministr zahraničních věcí a mezinárodní spolupráce Hugh Todd; ministr cestovního ruchu, průmyslu a obchodu Oniedge Walrond; ministr ministerstva bydlení a vody Susan Rodrigues; a ministr zahraničí Robert Persaud byli také součástí večeře.
Guyana se stala první anglicky mluvící karibskou zemí, která v roce 1972 navázala diplomatické vztahy s Čínskou lidovou republikou.

Velvyslanectví Guyanské kooperativní republiky
3 Palace Court, Bayswater Road, W2 4LP London
Telefon 004420-7229 7684
Fax 004420-7727 9809
Vedoucí úřadu J.E. p.
Funkce Velvyslanec
Provozní hodiny úřadu 09.30 – 17.30 /Po-Pá/

V prosinci mohlo být nakaženo 250 milionů Číňanů

Muži vynášejí rakev z krematoria v čínském hlavním městě Pekingu.
Muži vynášejí rakev z krematoria v čínském hlavním městě Pekingu.

Jen v úterý bylo nakaženo 37 milionů lidí, podle odhadu v uniklém dokumentu od zdravotnických úřadů.

Během prvních 20 prosincových dnů mohlo být v Číně nakaženo covidem-19 téměř 250 milionů lidí.

Ukazuje to uniklý odhad nejvyšších zdravotnických úřadů v zemi.

Informovaly o tom v pátek Bloomberg News a Financial Times podle CNN.

Pokud je odhad správný, odpovídá to asi 18 procentům z 1,4 miliardy lidí v Číně. Zároveň půjde o dosud největší celosvětovou epidemii covid-19.

Podle Bloomberg News a Financial Times byly dotyčné údaje ve středu prezentovány na interním zasedání čínské Národní zdravotní komise (NHC).

Obě média citují zdroje, které jsou s věcí obeznámené nebo zapojené do diskusí.

Podle zápisu ze středečního jednání se jednání týkalo léčby pacientů postižených novým ohniskem.

V pátek se na čínských sociálních sítích objevila kopie toho, co se mělo považovat za poznámky ze schůze NHC, a CNN ji viděla.

Pravost dokumentu nebyla potvrzena a NHC nevrátilo CNN žádost o vyjádření.

Jak Bloomberg News, tak Financial Times podrobně popsaly diskuzi čínských úřadů o tom, jak zvládnout epidemii.

Mezi zmiňovanými odhady je i odhalení, že jen v úterý tento týden bylo v Číně údajně nakaženo covidem-19 37 milionů lidí.

To je v ostrém kontrastu s oficiálním číslem infekce za den, který je 3049.

Podle Financial Times to byl Sun Yang, zástupce ředitele čínského Centra pro kontrolu a prevenci nemocí, kdo ve středu představil čísla úředníkům během brífinku za zavřenými dveřmi.

Článek cituje dva zdroje obeznámené s touto problematikou.

Sun vysvětlil, že míra šíření v Číně nadále roste. Hodnocení bylo, že více než polovina populace v Pekingu a S‘-čchuanu již byla nakažena, píší Financial Times.

Odhady přicházejí v návaznosti na rozhodnutí Číny ze začátku prosince náhle ukončit politiku nulové tolerance vůči covid-19 v zemi, která platila téměř tři roky.

Zpravodajský server vedený Komunistickou stranou Číny v Čching-tao v pátek citoval místního šéfa zdravotnictví, který uvedl, že město zažívá „490 000 až 530 000“ nových případů infekce covid-19 denně.

Město na východním pobřeží s přibližně deseti miliony obyvatel se blíží „kulminaci“, řekl podle agentury AFP zdravotní ředitel Bo Tao.

Prohlášení bylo sdíleno několika dalšími zpravodajskými kanály, než bylo údajně v sobotu ráno znovu odstraněno.

Západ upadá a degeneruje, Čína s Ruskom rastie. Je čas začať vnímať realitu!

Západ upadá a degeneruje, Čína s Ruskem roste. Je čas začít vnímat realitu!

Evropě utíká vlak a z Bruselu slyšet místo řešení jen stále militantnější řeči o tom, jak je celý svět už špatný. Rusko je špatné, Čína je špatná, teď už i Katar je špatný…

Vážení, místo vítání imigrantů, připínání duhových vlaječek na fotbalové dresy a odřezávání orgánů dětem v rámci „změny pohlaví“ je třeba se probrat do reálného světa!

Západ degeneruje a geopolitické a ekonomické těžiště světa se přesouvá do euroasijského regionu. Progresivci tam vidí nepřátele. My tam vidíme partnery pro budoucí prosperitu ✅ #REPUBLIKA

Čína a Rusko uspořádají nové kolo strategických bezpečnostních konzultací uprostřed užších bilaterálních vztahů

Čína a Rusko uspořádají nové kolo strategických bezpečnostních konzultací uprostřed užších bilaterálních vztahů
Čína a Rusko uspořádají nové kolo strategických bezpečnostních konzultací uprostřed užších bilaterálních vztahů

Čína a Rusko uspořádají v Číně od neděle do pondělí nové kolo strategických bezpečnostních konzultací, jen pár dní po čtvrtečním osobním setkání nejvyšších představitelů obou zemí v Uzbekistánu , které navázalo ještě užší čínsko-ruské vztahy.

Strategické interakce mezi Čínou a Ruskem na vysoké úrovni odrážejí stabilní spolupráci a vzájemnou důvěru obou zemí v bezpečnostní oblasti, která má regionální i globální význam v současné nestabilitě a nejistotě napříč světem, uvedli čínští experti.

Na pozvání Yanga Jiechiho, člena Politického byra Ústředního výboru Komunistické strany Číny (KSČ) a ředitele Kanceláře zahraniční komise ÚV KSČ, tajemníka Rady bezpečnosti Ruské federace Nikolaje Patruševa Federace bude od neděle do pondělí cestovat do Číny na 17. strategickou bezpečnostní konzultaci mezi Čínou a Ruskem, oznámil v neděli mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning.

Strategické jednání mezi Čínou a Ruskem přichází poté, co se čínský prezident Si Ťin-pching sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na okraj summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) ve čtvrtek v Samarkandu v Uzbekistánu, kde Si Ťin-pching řekl, že Čína je připravena spolupracovat s Ruskem při prodlužování sil. vzájemnou podporu v otázkách týkajících se jejich příslušných hlavních zájmů.

Dvoustranná strategická bezpečnostní konzultace by mohla implementovat některé koncepty spolupráce mezi Čínou a Ruskem projednávané na SCO s konkrétnějšími podrobnostmi, Yang Jin, expert z Institutu ruských, východoevropských a středoasijských studií při Čínské akademii sociálních věd, řekl v neděli Global Times.

Yang Jin poznamenal, že nadcházející bezpečnostní rozhovory se pravděpodobně zaměří hlavně na současnou situaci v oblasti regionální stability, vzhledem k tomu, že v poslední době se na kontinentech Evropy a Asie stále více zintenzivňují regionální konflikty. Během konzultace mohou být diskutována témata jako boj proti terorismu, separatismus, obchod s drogami a také bezpečnost hranic.

V květnu 2021 se v Rusku uskutečnilo 16. kolo konzultací o strategické bezpečnosti mezi Čínou a Ruskem, kde obě strany jednaly o mnohostranné spolupráci a vyměnily si názory na stabilitu situace v Afghánistánu, na Blízkém východě a v asijsko-pacifickém regionu. zprávy v médiích.

Od poslední konzultace se objevilo mnoho nových výzev, jako je ukrajinská krize, změny situace v Afghánistánu spolu s potravinovou bezpečností a krizí prevence epidemií, které mají nejen vážný dopad na bezpečnost kontinentů, ale také bude nepřímo ovlivňovat oživení a rozvoj regionální ekonomiky, řekl Yang Jin.

Yang Jin zdůraznil, že ve srovnání s předchozí konzultací by letošní ročník mohl zahrnovat širší škálu problémů a také vyřešit „nejnaléhavější“ výzvy, kterým obě země čelily. Otázka Tchaj-wanu by také mohla být vznesena při příležitosti takové bilaterální interakce vzhledem ke složitosti situace v Tchajwanském průlivu s neustálým vměšováním a provokacemi Západu.

Nikolaj Patrušev se během své dvoudenní návštěvy Číny zúčastní také 7. setkání čínsko-ruského mechanismu spolupráce v oblasti vymáhání práva a bezpečnosti.

Čína se řadí mezi země s nejlepší výpočetní silou mezi velkými ekonomikami

Nedávná průmyslová zpráva upozornila na to, že výpočetní výkon se stal hybnou silou při podpoře digitální ekonomiky, zpráva ještě vyzdvihla působivý pokrok Číny v oblasti výpočetní síly a to, že se země zařadila jako jedna z nejlepších v této oblasti mezi hlavními ekonomikami.

 

Nedávná průmyslová zpráva zdůraznila, že výpočetní výkon se stal hnací silou podpory rozvoje digitální ekonomiky.
Nedávná průmyslová zpráva zdůraznila, že výpočetní výkon se stal hnací silou podpory rozvoje digitální ekonomiky.

Zpráva, kterou společně zveřejnily Univerzita Tsinghua, společnost International Data Corporation a čínská IT firma Inspur Information, komplexně hodnotila výpočetní výkon, efektivitu, aplikace a infrastrukturu 15 hlavních ekonomik. Podle zprávy budou mít rostoucí investice v tomto sektoru rozšiřující a dlouhodobý vliv na ekonomický růst.

V kontextu rozmachu cloud computingu, umělé inteligence a 5G, mezi jinými nově vznikajícími technologiemi, se analytici domnívají, že výpočetní výkon se stal důležitou infrastrukturou, která bude utvářet budoucí technologické prostředí Číny.

Podle nedávného oznámení o politice zahájila Čína práci na velkém projektu na vybudování integrovaného národního systému velkých dat s cílem zlepšit celkový výpočetní výkon a efektivitu zdrojů.

Projekt podle čínské Národní komise pro rozvoj a reformu (NDRC) zahrnuje zřízení osmi národních počítačových center v hospodářských centrech země a také v méně rozvinutých regionech bohatých na zdroje, spolu s 10 národními klastry datových center.

Tento krok přichází uprostřed nárůstu poptávky po výpočetní kapacitě, když se země veze na vlně digitalizace, ale nedostatek energie a půdních zdrojů omezil expanzi datových center v rozvinutějších regionech.

„Výpočetní výkon se již stal důležitou infrastrukturou pro národní ekonomický rozvoj,“ uvedla NDRC na svých webových stránkách a odhaduje, že čínská poptávka po výpočetním výkonu v příštích letech poroste o více než 20 procent ročně.

Vytvořením národní výpočetní sítě projekt podpoří méně rozvinuté regiony s bohatými obnovitelnými zdroji energie pro ukládání a zpracování dat přenášených z ekonomicky vyspělých oblastí s cílem řešit rostoucí poptávku a regionální kapacitní nerovnováhu.

„Inovační aktivity podniků musí být podpořeny výpočetním výkonem,“ řekl Peng Zhen (Pcheng Čen), generální ředitel společnosti Inspur Information, a dodal, že budoucnost s masivními daty a vysokou účinností vyžaduje chytřejší rámec výpočetního výkonu, který by podporoval více podniků.

Čína podle svého 14. pětiletého plánu (2021–2025) posílí podporu výzkumu a vývoje 6G
Čína podle svého 14. pětiletého plánu (2021–2025) posílí podporu výzkumu a vývoje 6G

„Jak zlepšit výpočetní výkon pro využití masivních dat a pro přínos pro ekonomický rozvoj, to je otázka, kterou musíme řešit,“ řekl výzkumník z Univerzity Tsinghua Li Donghong (Li Tung-chung).

Podle Čínské akademie informačních a komunikačních technologií (CAICT) statistiky ukázaly, že rozsah čínského trhu cloud computingu, který nabízí pohled na celkový výpočetní výkon země, přesáhl v roce 2021 300 miliard yuanů (47,24 miliardy dolarů).

Výzkumník z CAICT He Baohong (Che Pao-chung) uvedl, že v příštích několika letech se očekává, že si čínský trh cloud computingu udrží průměrné roční tempo růstu 30 až 40 %, přičemž velikost trhu dosáhne do roku 2025 1 bilionu yuanů (0,16 bilionu dolarů).

Při pohledu do budoucna analytici očekávají, že odvětví cloud computingu využije rozvojové příležitosti, které přináší zrychlená digitalizace v zemi.

Podle čínského 14. pětiletého plánu (2021–2025), který byl zveřejněn na začátku tohoto roku, má země za cíl zvýšit podíl přidané hodnoty hlavních odvětví digitální ekonomiky na svém HDP v roce 2025 na 10 %, ze 7,8 % v roce 2020.

Do roku 2025 Čína zaznamená podle plánu digitální transformaci průmyslových odvětví na novou úroveň, digitální veřejné služby se stanou inkluzivnějšími a systém řízení digitální ekonomiky se znatelně zlepší. V plánu se také uvádí, že země posílí podporu výzkumu a vývoje 6G, posílí inovace ve strategických oblastech, jako jsou integrované obvody a umělá inteligence, a usnadní rozvoj nových obchodních režimů.

Zdroj: https://czech.cri.cn/society/3887/20220406/747582.html

Jak stažení americké armády z Afghánistánu ovlivní politiku USA ve Střední Asii

Jak stažení americké armády z Afghánistánu ovlivní politiku USA ve Střední Asii
Jak stažení americké armády z Afghánistánu ovlivní politiku USA ve Střední Asii

Americká přítomnost ve Střední Asii se pravděpodobně dále vyčerpá po stažení Afghánistánu s Ruskem a Čínou čekajícími na zametení ostatků.
Střední Asie neboli vlast Turků, kteří tuto oblast nazývají Turkistán, byla paralyzována v důsledku brutální politické soutěže neboli „Velké hry“ v 19. století mezi bývalým ruským a britským impériem o kontrolu nad oblastí. .

Během studené války se velká část regionu dostala pod kontrolu komunistických států Sovětského svazu a Číny. Ale katastrofální invaze Moskvy do Afghánistánu v roce 1979 připravila cestu pro pronikání vlivu USA prostřednictvím protisovětského hnutí mudžahedínů v regionu.

Nová platforma na sdílení videí NášTub.czNová platforma na sdílení videí NášTub.cz

Invazí do Afghánistánu v roce 2001 Washington zvýšil svůj vliv v celém regionu, který Zbigniew Brzezinski, špičkový americký stratég, popsal jako „euroasijský Balkán“ kvůli jeho etnicky rozmanité povaze podobné velké části východní Evropy.

S nedávným chaotickým stažením USA z Afghánistánu však Washington podle odborníků postoupil prostor velkým hráčům, jako je Rusko a Čína, dvěma mocným hráčům v nové Velké hře o Střední Asii.

„Zájem USA o Střední Asii v posledních letech z různých důvodů značně poklesl. Nyní se zdá, že Američané chtě nechtě akceptují, že region je pod ruským vlivem, “říká Ikboljon Qoraboyev, docent mezinárodních vztahů na M. Narikbayev KAZGUU University, Nur-sultan, Kazachstán.

„Stažení by mohlo dále posílit klesající zájem o Střední Asii ve Washingtonu a američtí politici by mohli dojít k závěru, že ruský vliv se navzdory úsilí USA nezmenšil,“ řekl TRT World Qoraboyev, sám Uzbek. V důsledku toho může být region podle profesora ponechán úplné ruské dominanci.

Současný nepořádek

Zatímco americké cíle se v regionu teoreticky nezměnily, „schopnost USA dosáhnout kteréhokoli z těchto cílů a dosáhnout jakéhokoli pokroku“ v praktickém smyslu se jasně změnila k horšímu, říká Matthew Bryza, bývalý americký velvyslanec v Ázerbájdžánu, zemi v v těsné blízkosti Střední Asie.

„Toto hanebné nekoordinované neplánované stažení USA z Afghánistánu zcela podkopalo důvěryhodnost USA jak v rámci jejich spojenců v NATO, tak i u jejich přátel a partnerů, jako jsou státy Střední Asie a samozřejmě s Afghánistánem a jeho lidmi,“ řekl Bryza TRT World.

Podle amerického diplomata, který pracoval pod několika administrativami USA na tom, jak utvářet politiku Střední Asie, stažení „zanechalo vakuum nejen z hlediska moci v Afghánistánu, ale také z hlediska vnímání toho, zda mohou být USA spolehlivým partnerem či nikoli. v této části světa, ve Střední Asii.

Stažení USA umožní větší konkurenci ze strany Číny a Ruska a oni budou chápat stažení jako příležitost rozšířit svůj vliv v celém regionu, říká Bryza.

„Teď, když jsme opustili Afghánistán, mají USA ve Střední Asii jen velmi málo geopolitických nebo strategických zájmů, kromě snahy udržet Číňany a Rusy mimo,“ říká Edward Erickson, bývalý důstojník americké armády a bývalý profesor vojenské historie z Katedra válečných studií na Univerzitě námořní pěchoty. V důsledku toho USA omezí svou pomoc těmto středoasijským státům, dodává.

Kyselina citronová LABETA
Kyselina citronová LABETA

Otabek Omonkulov, turecký uzbecký expert a nezávislý akademik mezinárodních vztahů, se také domnívá, že vyvíjející se politika USA týkající se regionu „nese riziko úplné ztráty vlivu USA ve Střední Asii“, protože Rusko zvyšuje svůj tlak na Uzbekistán a další země. aby se připojili k Euroasijské ekonomické unii, iniciativě vedené Moskvou.

Klesající zájem a moc USA

Stejně jako Qorabojev si i Omonkulov myslí, že pro Washington nemá Střední Asie takovou váhu jako jiné regiony. Omonkulov popsal stažení USA z Afghánistánu jako „porážku, nikoli jako stažení“. Stejně jako Vietnam byli Američané a jejich spojenci v NATO podle analytika „nuceni opustit“ Afghánistán.

Omonkulov také navazuje spojení mezi stažením USA z Uzbekistánu v roce 2005 a později Kyrgyzstánem a nedávným stažením z Afghánistánu, což je součást vzorce, který naznačuje klesající zájem USA o Střední Asii.

V minulosti Washington držel vojáky v obou středoasijských zemích, ale pod tlakem Ruska nakonec USA oba státy opustily. Nyní USA doslova nemají žádnou vojenskou přítomnost ve střední Asii kromě letiště v Kábulu, kde se snaží co nejdříve evakuovat všechny své vojáky.

Podle zpráv médií americký prezident během nedávného summitu Biden-Putin v Ženevě požadoval po ruském prezidentovi, aby umožnil Washingtonu mít vojáky v některých středoasijských státech. Putin nabídku odmítl, informovala americká média, ale Moskva popírá, že k rozhovoru vůbec došlo.

„Pokud USA skutečně stáhne všechny své vojáky z Afghánistánu, jejich vojenská přítomnost ve Střední Asii úplně skončí,“ řekl Omonkulov.

Šanghajská organizace pro spolupráci podporuje budoucí členství Íránu

Šanghajská organizace pro spolupráci podporuje budoucí členství Íránu
Šanghajská organizace pro spolupráci podporuje budoucí členství Íránu

Íránský prezident Ebrahim Raisi se setkal se svým tádžickým protějškem Imamali Rahmanem na summitu SCO v Dušanbe, Tádžikistán dne 17. září 2021

Lídři osmičlenného bloku účastnící se summitu v Tádžikistánu neoznámili časový plán pro členství Teheránu v multilaterální alianci.

Členové Čínou a Ruskem vedené Šanghajské organizace pro spolupráci podpořili budoucí členství Íránu v bloku, který již zahrnuje jihoasijské rivaly Indii a Pákistán.

Nová platforma na sdílení videí NášTub.czNová platforma na sdílení videí NášTub.cz

Páteční rozhodnutí přichází v době, kdy se Moskva a Peking po ukvapeném ústupu Spojených států z Afghánistánu a převzetí země Talibanem rozhodly prosadit jako klíčoví hráči v regionu.

„Dnes zahájíme procedury pro přijetí Íránu za člena SCO,“ řekl čínský prezident Si Ťin-pching prostřednictvím video odkazu z Číny v komentářích přeložených do angličtiny.

Organizace, která se snaží bojovat proti etnickému separatismu, náboženskému extremismu a terorismu ve Střední Asii, pořádá tento týden summit v Tádžikistánu.

Členství Íránu přivítal ruský prezident Vladimir Putin a indický premiér Narendra Modi, kteří se summitu virtuálně zúčastnili, a pákistánský premiér Imran Khan, který byl na summitu osobně.

„Důležitý dopad“

Íránský prezident Ebrahim Raisi ve svém projevu v tádžickém hlavním městě Dušanbe poděkoval osmi členům SCO za podporu jeho nabídky.

„Přijměte prosím mé uznání. Ať je s vámi Boží pokoj a požehnání,“ řekl Raisi podle zvukového překladu poskytnutého na summitu.

Íránský ministr zahraničí Hossein Amir Hossein Amir Abdollahian uvedl, že připojení k bloku by mělo „důležitý dopad“ na spolupráci Teheránu s těmito zeměmi.

Vedoucí představitelé SCO neoznámili časový plán pro členství Íránu jako pozorovatele bloku.

Teherán požádal o plné členství v SCO v roce 2008, ale jeho nabídku zpomalily sankce uvalené na zemi OSN a Spojenými státy kvůli jejímu jadernému programu.

Vstup Pákistánu a Indie do SCO v roce 2017 vyvolal otázky ohledně budoucího směřování spolupráce ve skupině.

Členství Íránu by mohlo představovat nové geopolitické komplikace.

Kromě Moskvy a Pekingu jsou dalšími zakládajícími členy SCO bývalé sovětské středoasijské státy Kazachstán, Kyrgyzstán, Kazachstán, Tádžikistán a Uzbekistán.

Afghánistán má v ŠOS status pozorovatele, ale nebyl pozván, aby sledoval jednání v Dušanbe po převzetí moci Talibanem.

Přímé zahraniční investice v Číně vzrostly v prvním čtvrtletí o 40%

Přímé zahraniční investice do ekonomiky pevninské Číny (PZI, PZI) vyskočily v prvním čtvrtletí ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o 39,9% na 302,47 miliardy juanů, podle údajů tamního ministerstva obchodu.

Přímé zahraniční investice v Číně vzrostly v prvním čtvrtletí o 40%
Přímé zahraniční investice v Číně vzrostly v prvním čtvrtletí o 40%

Indikátor současně překročil předpandemickou hladinu o 24,8%, tj. Objem za leden až březen 2019.

V dolarovém vyjádření se přímé zahraniční investice v prvním čtvrtletí zvýšily ve stejném období loňského roku o 43,8% – na 44,86 miliardy USD.

Příliv investic do sektoru služeb ČLR se zvýšil o 51,5% a dosáhl 237,79 miliard juanů.

Čína nahrazuje Spojené státy jako největší investiční destinaci na světě
Čína nahrazuje Spojené státy jako největší investiční destinaci na světě

Příliv investic ze zemí podél „pásu a silnic“ se zvýšil o 58,2%, z Evropské unie – o 7,5%, ze států ASEAN – o 60%, uvádí tisková agentura Xinhua údaje oddělení.

Počet nových společností se zahraniční účastí vytvořených v prvním čtvrtletí se zvýšil o 47,8% a dosáhl 10 263 tisíc.

Na konci roku 2020 přilákala Čína přímé zahraniční investice v hodnotě rekordních 999,98 miliardy juanů, což je o 6,2% více než v předchozím roce.