Máte někdy pocit, že jste obklopeni lidmi, kteří byli nějakým způsobem zhypnotizováni? Možná ano. Hostem rozhovoru je Mattias Desmet, profesor klinické psychologie na Gentské univerzitě v Belgii, který na základě svých pozorování za posledních 18 měsíců dospěl k závěru, že drtivá většina lidí skutečně propadla jakémusi kouzlu. Až na to, že ve skutečnosti nejde o kouzlo: termín pro něj zní formování mas a právě teď se projevuje jako psychologická reakce – ne nepodobná hypnóze – na neutuchající, jednostranně zaměřenou kampaň strachu, které jsme byli všichni vystaveni. Více ve videu.
Jiří Beran je epidemiolog a vakcinolog. V dubnu 2002 se stal ředitelem a vedoucím lékařem Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové. Založil a v letech 2002–2008 vedl obdobné centrum při Klinice infekčních nemocí Fakultní nemocnice v Hradci Králové.
Očkovaní i neočkování, ti, kteří mají strach z nemoci i ti, kteří už pochopili, že pandemie je hlavně nástrojem kontroly. Jsme na rozcestí mezi svobodou a totalitou. Přes všechnu tu bolest, kterou nám všem poslední dva roky přinesly, cítíme a uvnitř sebe jasně víme, že chceme jít společně cestou práva a svobody. Máme Listinu základních práv a svobod a máme naši Ústavu. Naše svoboda přeci nekončí tam, kde začíná strach druhých. Chovejme se moudře a nedopusťme, aby bylo během pár dní pošlapáno to, co jsme jako národ hrdě budovali po mnohá pokolení. Zachovejme si svá práva a svobody tím, že odmítneme novelu pandemického zákona.
Demokratická guvernérka amerického státu Oregon Kate Brownová
Kate Brownová je 38. guvernérkou Oregonu s téměř 30 lety zkušeností s obhajobou pracujících rodin a se zajištěním toho, aby byl v naší demokracii slyšet každý hlas. Jako guvernérka dramaticky rozšířila přístup k volebním urnám s prvním programem automatické registrace voličů v zemi, provedla historické investice do vzdělání, dopravy a dostupného bydlení a rozšířila Oregonský zdravotní plán tak, aby oslovil 94 procent dospělých a všech dětí z Oregonu. aby měli přístup ke kvalitní zdravotní péči, kterou si zaslouží.
Zatímco se stát potýká s pandemií COVID-19, guvernérka Brown se snaží chránit zdraví a bezpečnost všech obyvatel Oregonu a vybudovat bezpečný a silný Oregon, který bude fungovat pro všechny. A zatímco se náš národ potýká s dopady systémového rasismu, guvernérka Brownová je odhodlána soustředit rasovou spravedlnost do nové vize bezpečnosti komunity, do státního rozpočtu a do agendy své správy.
Kyselina citronová LABETA
Guvernérka Brown přijela do Oregonu studovat školu Lewis and Clark’s Northwestern School of Law, kde získala právnický titul a certifikát v oboru práva životního prostředí. Brown se svým manželem Danem vychovávala Danova syna a dceru v SE Portland. Když guvernérka Brown není zaneprázdněna v Kapitolu v Salemu, najdete ji v přírodě se svým psem Jorym.
Jak stažení americké armády z Afghánistánu ovlivní politiku USA ve Střední Asii
Americká přítomnost ve Střední Asii se pravděpodobně dále vyčerpá po stažení Afghánistánu s Ruskem a Čínou čekajícími na zametení ostatků.
Střední Asie neboli vlast Turků, kteří tuto oblast nazývají Turkistán, byla paralyzována v důsledku brutální politické soutěže neboli „Velké hry“ v 19. století mezi bývalým ruským a britským impériem o kontrolu nad oblastí. .
Během studené války se velká část regionu dostala pod kontrolu komunistických států Sovětského svazu a Číny. Ale katastrofální invaze Moskvy do Afghánistánu v roce 1979 připravila cestu pro pronikání vlivu USA prostřednictvím protisovětského hnutí mudžahedínů v regionu.
Nová platforma na sdílení videí NášTub.cz
Invazí do Afghánistánu v roce 2001 Washington zvýšil svůj vliv v celém regionu, který Zbigniew Brzezinski, špičkový americký stratég, popsal jako „euroasijský Balkán“ kvůli jeho etnicky rozmanité povaze podobné velké části východní Evropy.
S nedávným chaotickým stažením USA z Afghánistánu však Washington podle odborníků postoupil prostor velkým hráčům, jako je Rusko a Čína, dvěma mocným hráčům v nové Velké hře o Střední Asii.
„Zájem USA o Střední Asii v posledních letech z různých důvodů značně poklesl. Nyní se zdá, že Američané chtě nechtě akceptují, že region je pod ruským vlivem, “říká Ikboljon Qoraboyev, docent mezinárodních vztahů na M. Narikbayev KAZGUU University, Nur-sultan, Kazachstán.
„Stažení by mohlo dále posílit klesající zájem o Střední Asii ve Washingtonu a američtí politici by mohli dojít k závěru, že ruský vliv se navzdory úsilí USA nezmenšil,“ řekl TRT World Qoraboyev, sám Uzbek. V důsledku toho může být region podle profesora ponechán úplné ruské dominanci.
Současný nepořádek
Zatímco americké cíle se v regionu teoreticky nezměnily, „schopnost USA dosáhnout kteréhokoli z těchto cílů a dosáhnout jakéhokoli pokroku“ v praktickém smyslu se jasně změnila k horšímu, říká Matthew Bryza, bývalý americký velvyslanec v Ázerbájdžánu, zemi v v těsné blízkosti Střední Asie.
„Toto hanebné nekoordinované neplánované stažení USA z Afghánistánu zcela podkopalo důvěryhodnost USA jak v rámci jejich spojenců v NATO, tak i u jejich přátel a partnerů, jako jsou státy Střední Asie a samozřejmě s Afghánistánem a jeho lidmi,“ řekl Bryza TRT World.
Podle amerického diplomata, který pracoval pod několika administrativami USA na tom, jak utvářet politiku Střední Asie, stažení „zanechalo vakuum nejen z hlediska moci v Afghánistánu, ale také z hlediska vnímání toho, zda mohou být USA spolehlivým partnerem či nikoli. v této části světa, ve Střední Asii.
Stažení USA umožní větší konkurenci ze strany Číny a Ruska a oni budou chápat stažení jako příležitost rozšířit svůj vliv v celém regionu, říká Bryza.
„Teď, když jsme opustili Afghánistán, mají USA ve Střední Asii jen velmi málo geopolitických nebo strategických zájmů, kromě snahy udržet Číňany a Rusy mimo,“ říká Edward Erickson, bývalý důstojník americké armády a bývalý profesor vojenské historie z Katedra válečných studií na Univerzitě námořní pěchoty. V důsledku toho USA omezí svou pomoc těmto středoasijským státům, dodává.
Kyselina citronová LABETA
Otabek Omonkulov, turecký uzbecký expert a nezávislý akademik mezinárodních vztahů, se také domnívá, že vyvíjející se politika USA týkající se regionu „nese riziko úplné ztráty vlivu USA ve Střední Asii“, protože Rusko zvyšuje svůj tlak na Uzbekistán a další země. aby se připojili k Euroasijské ekonomické unii, iniciativě vedené Moskvou.
Klesající zájem a moc USA
Stejně jako Qorabojev si i Omonkulov myslí, že pro Washington nemá Střední Asie takovou váhu jako jiné regiony. Omonkulov popsal stažení USA z Afghánistánu jako „porážku, nikoli jako stažení“. Stejně jako Vietnam byli Američané a jejich spojenci v NATO podle analytika „nuceni opustit“ Afghánistán.
Omonkulov také navazuje spojení mezi stažením USA z Uzbekistánu v roce 2005 a později Kyrgyzstánem a nedávným stažením z Afghánistánu, což je součást vzorce, který naznačuje klesající zájem USA o Střední Asii.
V minulosti Washington držel vojáky v obou středoasijských zemích, ale pod tlakem Ruska nakonec USA oba státy opustily. Nyní USA doslova nemají žádnou vojenskou přítomnost ve střední Asii kromě letiště v Kábulu, kde se snaží co nejdříve evakuovat všechny své vojáky.
Podle zpráv médií americký prezident během nedávného summitu Biden-Putin v Ženevě požadoval po ruském prezidentovi, aby umožnil Washingtonu mít vojáky v některých středoasijských státech. Putin nabídku odmítl, informovala americká média, ale Moskva popírá, že k rozhovoru vůbec došlo.
„Pokud USA skutečně stáhne všechny své vojáky z Afghánistánu, jejich vojenská přítomnost ve Střední Asii úplně skončí,“ řekl Omonkulov.
Šanghajská organizace pro spolupráci podporuje budoucí členství Íránu
Íránský prezident Ebrahim Raisi se setkal se svým tádžickým protějškem Imamali Rahmanem na summitu SCO v Dušanbe, Tádžikistán dne 17. září 2021
Lídři osmičlenného bloku účastnící se summitu v Tádžikistánu neoznámili časový plán pro členství Teheránu v multilaterální alianci.
Členové Čínou a Ruskem vedené Šanghajské organizace pro spolupráci podpořili budoucí členství Íránu v bloku, který již zahrnuje jihoasijské rivaly Indii a Pákistán.
Nová platforma na sdílení videí NášTub.cz
Páteční rozhodnutí přichází v době, kdy se Moskva a Peking po ukvapeném ústupu Spojených států z Afghánistánu a převzetí země Talibanem rozhodly prosadit jako klíčoví hráči v regionu.
„Dnes zahájíme procedury pro přijetí Íránu za člena SCO,“ řekl čínský prezident Si Ťin-pching prostřednictvím video odkazu z Číny v komentářích přeložených do angličtiny.
Organizace, která se snaží bojovat proti etnickému separatismu, náboženskému extremismu a terorismu ve Střední Asii, pořádá tento týden summit v Tádžikistánu.
Členství Íránu přivítal ruský prezident Vladimir Putin a indický premiér Narendra Modi, kteří se summitu virtuálně zúčastnili, a pákistánský premiér Imran Khan, který byl na summitu osobně.
„Důležitý dopad“
Íránský prezident Ebrahim Raisi ve svém projevu v tádžickém hlavním městě Dušanbe poděkoval osmi členům SCO za podporu jeho nabídky.
„Přijměte prosím mé uznání. Ať je s vámi Boží pokoj a požehnání,“ řekl Raisi podle zvukového překladu poskytnutého na summitu.
Íránský ministr zahraničí Hossein Amir Hossein Amir Abdollahian uvedl, že připojení k bloku by mělo „důležitý dopad“ na spolupráci Teheránu s těmito zeměmi.
Vedoucí představitelé SCO neoznámili časový plán pro členství Íránu jako pozorovatele bloku.
Teherán požádal o plné členství v SCO v roce 2008, ale jeho nabídku zpomalily sankce uvalené na zemi OSN a Spojenými státy kvůli jejímu jadernému programu.
Vstup Pákistánu a Indie do SCO v roce 2017 vyvolal otázky ohledně budoucího směřování spolupráce ve skupině.
Členství Íránu by mohlo představovat nové geopolitické komplikace.
Kromě Moskvy a Pekingu jsou dalšími zakládajícími členy SCO bývalé sovětské středoasijské státy Kazachstán, Kyrgyzstán, Kazachstán, Tádžikistán a Uzbekistán.
Afghánistán má v ŠOS status pozorovatele, ale nebyl pozván, aby sledoval jednání v Dušanbe po převzetí moci Talibanem.
nová nákupní galerie Bořislavka Centrum patřící skupině KKCG Real Estate Group. Mezi prvními zde otevírá Lidl, dm a Knihy Dobrovský.
Nová platforma na sdílení videí NášTub.cz
V pátek 4. června se otevírá v Praze 6 nová nákupní galerie Bořislavka Centrum, nachází se u stejnojmenné stanice metra. Investorem je skupina KKCG Real Estate Group patřící podnikateli Karlu Komárkovi. Kancelářsko-obchodní komplex sestává ze čtyř nepravidelných skleněných krystalů a zahrnuje i obchodní pasáž o zhruba 10 tisících metrech čtverečních.
nákupní galerie Bořislavka Centrum Praha 6
V první části obchodní pasáže budou nově otevřeny prodejny Lidl, dm drogerie, Knihy Dobrovský, Sazka, pobočka Komerční banky, AKM papírnictví, Tescoma, Fortuna, Deluxe Flowers, Grand Optical, Exchange, Valmont tabák a kavárna The Miners. Druhá část nákupní pasáže by se měla otevřít v září. Plánuje zde prodejnu například elektro Datart, textilní zboží SCANquilt, polský módní řetězec Pepco, domácí potřeby Orion nebo kuchyně Oresi.
„Zakládáme si na vysoké kvalitě všech staveb. Krystaly na Bořislavce jsou naším dosud největším projektem a jsme na něj velmi hrdí. Jde totiž o hodnotnou soudobou architekturu, která urbanisticky dotváří tuto část Prahy 6. Unikátní umělecká díla pro mne představují dokonalou tečku v dotažení projektu,“ říká Petr Pujman, generální ředitel KKCG REG.
nákupní galerie Bořislavka Centrum Praha 6
Společnost tento pozemek, který protínají ulice Evropská, Liberijská a Kladenská, zakoupila v roce 2012 a následně vypsala mezinárodní architektonickou soutěž. Z té vyšel vítězně návrh architektonické kanceláře Aulík Fišer Architekti (AFA). Hlavními autory řešení jsou Jan Aulík a Leoš Horák.
V centru našlo místo i současné umění. Jedním z děl, které vzniklo „na míru prostoru“, je například skleněná plastika „Ledovec“, která osvětluje vstupní lobby. Je to největší dílo společnosti Lasvit v ČR, autorem je umělecký ředitel Lasvitu Maxim Velčovský. Vstupní lobby oživuje epifyt sestávající ze 76 akátových kůlů, které jsou osazeny čtyřmi tisíci zelených i kvetoucích rostlin od architekta Zdeněk Sendler spolu s architekty budovy. Podobné ostrůvky vegetace vytvořil i ve vyšších patrech některých budov. Vchod do budov z ulice Evropská oživuje další dílo – „Planeta“, jejímiž autory jsou Jan Aulík, Leoš Horák, David Zalabák a Pavel Filip. Interiéry pak budou doplněny pracemi Pavla Roučky, Jana Poupěte, Františka Hodonského, Milana Housera a Jana Kovaříka.
nákupní galerie Bořislavka Centrum Praha 6
Jako první byly představeny budovy, ve kterých se nachází téměř 30 tisíc m² kanceláří, více než 60 retailových jednotek bude využívat cca 10 tisíc m² obchodní plochy. K dispozici je také 580 parkovacích míst v podzemí. Krystaly se zároveň stávají novým sídlem firem, jež patří do skupiny KKCG, v nejbližší době se tam budou stěhovat KKCG, KKCG REG, Sazka, SAZKA Group, MND, KKCG Technologies a další. Na podzim by se sem měli přesunout zaměstnanci společnosti Škofin (Volkswagen Financial Services), Pražská vodohospodářská společnost, IGT Czech Republic a společnost MM&C. Stavba přišla na více než 3,5 mld. korun a trvala tři roky.
Shavkat Mirziyoyev se setkává s generálními řediteli velkých jihokorejských společností
Prezident Shavkat Mirziyoyev se 18. prosince v Soulu setkal s šéfy velkých společností a finančních institucí v Korejské republice, uvedla prezidentská tisková služba.
Podle tiskové služby byli jednání přítomni ministr obchodu, průmyslu a energetiky Korejské republiky Moon Seung Wook, předseda Korejské mezinárodní obchodní asociace Christopher Ku, šéfové Eximbank Korea, Korea International Cooperation Agency (KOICA). ), SK Ecoplant, Posco, Samsung, SK Nexilis, Youngone, KIA Motors, K-water, KT-Net a mnoho dalších.
Zahájené reformy u nás jsou nevratné. Strategie rozvoje Nového Uzbekistánu bude pokračovat ve vytváření co nejpříznivějších podmínek pro podnikání a rozšiřování přítomnosti zahraničního podnikání v naší zemi. Oceňujeme a oceňujeme stabilní, důvěryhodnou a dynamicky se rozvíjející spolupráci s Korejskou republikou, spolehlivým přítelem Uzbekistánu a zvláštním strategickým partnerem, řekl Shavkat Mirziyoyev.
Údajně se obousměrný obchod mezi zeměmi zdvojnásobil a přesáhl 2,2 miliardy dolarů. Objem přímých korejských investic do ekonomiky Uzbekistánu přesáhl 7 miliard dolarů. Za posledních pět let se počet korejských podniků v naší zemi zdvojnásobil. Dnes je jich více než tisíc. Spolu s korejskými společnostmi je v Uzbekistánu realizováno 52 investičních projektů v celkové hodnotě přes 9 miliard USD.
Hlava státu vyzvala korejské společnosti, aby vyvinuly nové průlomové, skutečně rozsáhlé společné iniciativy. Je třeba poznamenat, že zástupci obchodních kruhů Jižní Koreje vysoce ocenili podmínky vytvořené v Uzbekistánu pro podnikání a vyjádřili velký zájem o rozvoj investiční spolupráce.
Strany diskutovaly o realizaci 40 nových projektů s korejskými společnostmi v celkové výši více než 5 miliard USD v oblastech jako digitalizace, zelená energie, strojírenství, zemědělství, textilní průmysl, farmacie, geologie a v mnoha dalších oblastech.
Předseda tyto plány schválil a pověřil odpovědné osoby, aby vypracovaly a přijaly odpovídající „cestovní mapu“ s definicí konkrétních pojmů.
„Naším hlavním cílem je, aby se korejský byznys v Uzbekistánu cítil dobře,“ navrhl Shavkat Mirziyoyev.
Hlava státu pozvala šéfy korejských firem k návštěvě Uzbekistánu a využila výhodných podmínek vytvořených pro zahraniční investory.
Jednání zakončilo státní návštěvu prezidenta Uzbekistánu v Korejské republice, hlava státu odjela do Taškentu.
