Růst uhelného průmyslu v Mongolsku dosáhl absolutně vysoké úrovně. V listopadu 2021 přesáhl měsíční příjem z vývozu uhlí 600 milionů amerických dolarů. V posledních měsících pak měsíční příjem z vývozu uhlí nadále vykazuje nové rekordy. Téměř zapomínáme na měď, existují povzbudivé ukazatele, že naše země má dostatečný zdroj příjmů, aby prosperovala pouze s exportem uhlí. Výnosy z exportu uhlí se proto do konce roku blíží 4 miliardám amerických dolarů a do konce roku nás nebývalá částka rozhodně překvapí. To poskytne ekonomiku země obrovskou vzpruhu a může snadno zvrátit negativní atmosféru způsobenou směnným kurzem a inflací.
Výše uvedené statistiky, včetně příjmů z vývozu uhlí, byly převedeny na projekce potenciálních příjmů v referenčních cenách vyhlášených ministerstvem financí. Vývozní uhlí z Mongolska je jedinečné v tom, že se nejedná o surovinu, kterou lze přímo prodávat za mezinárodní tržní cenu, jako je měď a zlato. Není proto divu, že se referenční cena a skutečná prodejní cena konkrétní uhelné společnosti liší. Pouze pro firmy platí, že čím větší je rozdíl mezi referenčními cenami, tím větší je dodatečná zátěž odváděním licenčních poplatků státu, než stanoví zákon. Pro vládu je vybírání více daní a poplatků a snaha o to, aby realizace rozpočtových příjmů vypadala vysoko, známkou toho, že svou práci dělá dobře. Jenže při tom firma „zrazuje“ a vláda se „raduje“. Tato verze vychází z připomínek občanů, Přestože se to zdá do jisté míry prospěšné pro státní rozpočet, z dlouhodobého hlediska hrozí, že bude zničena konkurenceschopnost uhelných společností a ty nebudou schopny trvale udržitelného provozu. Je jasné, že příjem z uhlí nebude. Standardy jakosti uhlí byly revidovány loni v červnu, aby společnostem usnadnily prodej energetického uhlí a jiného uhlí nižší kvality a zároveň snížily zátěž související s referenční cenou.
V důsledku pandemie a geopolitického napětí dosáhlo koksovatelné i energetické uhlí historicky vysokých cen na světovém trhu. Zpoždění dodávek uhlí, zvýšená poptávka a mnoho dalších faktorů jsou základem pro dlouhodobější růst cen uhlí na trhu.
Zvýšení těchto cen umožní vládě „zastropovat“ referenční cenu uhlí a na základě toho budou moci společnosti platit více plateb AMNAT.
Na druhou stranu panují obavy, že se firmy mohou vyhnout daním a poplatkům snížením ceny kupních smluv. U kotovaných uhelných společností předkládají své operace a finanční výkazy. Z těchto zpráv můžete vidět nejnovější soubor vývozních cen mongolského uhlí. Například prodejní cena obohaceného uhlí společnosti „Mongolian Mining Corporation“ nebo „Energy Resources“ kótovaná na burze cenných papírů v Hong Kongu byla na začátku roku vyjádřena v průměru 161,7 USD/tunu (v FOT GM). . Tržby z prodeje jednotlivých produktů společnosti „Tavantolgoi“ JSC byly 252,3 tisíc MNT, zatímco „Southgobi Sands“ prvotřídní nízkokoksovatelné uhlí stálo 92,87 USD za tunu. Nákupní nabídková cena koksovatelného uhlí „Erdenes Tavantolgoi“ (za podmínek hraniční dodávky) je více než 180 USD. Měří se v dolarech/tunu. Je tedy vidět, že skutečná cena je mnohem nižší než referenční cena.
V první polovině tohoto roku činily tržby „Energy Resources“, což jsou hlavní společnosti vyvážející uhlí z dolu Tavantolgoi, 106,5 milionů USD, tržby „Erdenes Tavantolgoi“ (podle účtu skla) jsou 1,29 bilionu MNT a „Tavantolgoi“ JSC je 262,7 miliard MNT. Tržby společnosti Sausgobi Sands, která prodává uhlí v přístavu Shiveehuren, činily v první polovině roku pouze 5,8 milionu USD. Protože přístavní doprava Shiveehuren-Sekhee byla na sedm měsíců zastavena a byla obnovena na konci loňského května. Lze tedy předpokládat, že v prvních pěti měsících stagnovaly i tržby dalších velkých společností, jako jsou „Mongoly Alt“ a „Useh Zoos“, které vyvážejí uhlí přes přístav nebo působí ve skupině ložisek Narynsukhait. rok. Podle Národního statistického výboru se však v první polovině roku příjem z vývozu uhlí země zvýšil 2,3krát na 2,35 miliardy amerických dolarů v první polovině roku. Již nyní vidíme statistiky, které jsou mnohem vyšší než realita. Devizové rezervy centrální banky v posledních měsících spíše klesají, než aby rostly. Dá se tedy chápat, že „růst“ exportu uhlí není tak velký, jak se zdá.
Výpočty založené na referenčních cenách vytvářejí umělou inflaci příjmů z vývozu uhlí a vyvolávají ve veřejnosti dojem, že ukazatele zahraničního obchodu nejsou příliš dobré. A co je nejdůležitější, umožní vládě splnit nebo překročit své cíle v oblasti daňových příjmů.
Podle letošní novely rozpočtu došlo k výraznému snížení skutečného vývozu uhlí z dříve plánovaných 36,7 milionu tun na 18 milionů tun. Plán daňových příjmů pro těžební sektor byl však v rozpočtu mírně snížen. Ve skutečnosti je jasné, že ministerstvo financí je odpovědné za to, aby vybralo co nejvíce dodatečných daní z vývozu uhlí, aniž by se snížil plán příjmů. Uhelné společnosti však platí více do státní pokladny země, aby zaručily stabilitu ekonomiky země a mají povinnost stát. Výše platby AMNAT uvalené na prodej uhlí společnostmi jako „Sausgobi Sands“ a „Energy Resources“ již přesáhla 20 %. Podle zákona daného odvětví je v závislosti na cenové hladině legální platit AMNAT ve výši 5-10 % za surové uhlí a 5-8 % za obohacené uhlí. Naše země podle novely rozpočtu zaplatí na daních asi 1,35 bilionu MNT,
Obecně se někteří mohou divit, proč taková scéna nemůže existovat. Pouze při špatném výpočtu hlavního exportního příjmu naší země, tedy obchodu s uhlím, bude celá ekonomická prognóza a výhled iluzorní. Pokud si správně nespočítáme hlavní příjem, o dalších malých sektorech se ani nemusíme bavit. Tato situace v uhelném průmyslu je jasnou připomínkou toho, že se musíme naučit správně měřit naši ekonomiku. Průmysl ví, že tato situace související s referenční cenou dnes nenastala a je předmětem debat již měsíce a roky. Když se to podaří správně změřit, naskytne se příležitost vytvořit u nás stabilní základ daňových příjmů a provést spolehlivé kalkulace ekonomického vývoje.
Čemu ale můžeme v současné situaci věřit? Fyzickému objemu exportu uhlí samozřejmě můžeme věřit. Od začátku roku se fyzický objem vývozu uhlí zvýšil o více než 20 procent ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Vzhledem k nárůstu prodejních cen navíc uhelný sektor rozhodně roste. Není však pochyb o tom, že prudký nárůst příjmů z uhlí vykázaný ve statistikách je na hony vzdálený realitě. Spíš nás zajímá, jaké příjmy z uhlí nakonec získáme. Příklad exportu uhlí nám zásadně připomíná, jak vytvořit správný systém měření a správně vypočítat naši ekonomiku.
