Prezident Republiky Uzbekistán Shavkat Mirziyoyev uspořádal na závěr plenárního zasedání Summitu Hnutí nezúčastněných zemí řadu setkání s vedoucími delegací a mezinárodních organizací.
Během rozhovoru s prezidentem Turkmenistánu Serdarem Berdimuhamedovem byly diskutovány otázky prosazování společných projektů v oblasti obchodu, ekonomiky, dopravy, komunikací a energetiky.
O otázkách přilákání předních společností k vytvoření a realizaci nového portfolia společných investičních projektů se zabýval šejk Saud bin Saqr Al Qasimi, emír z Ras Al Khaimah a člen Nejvyšší rady SAE.
Hnutí nezúčastněných zemí je mezinárodní organizace více než 100 států, které nejsou zapojeny do žádných mocenských bloků (v roce 2012 šlo o 120 členských a 17 pozorovatelských států). Vzniklo v roce 1961. Hnutí bylo reakcí některých zemí (Jugoslávie, Indie, Egypt, Kuba a mnohé asijské a africké státy) na polarizaci světa během studené války. Představitelé Hnutí nezúčastněných států toto dělení odmítli a rozhodli se pro budování vlastního bloku. Nemalý podíl na tom měl Josip Broz Tito, který se hlavně v 50. a 60. letech pokoušel šířit ideologii tehdejší Jugoslávie za její hranice, navazoval nové politické a hospodářské kontrakty a nabízel chudým africkým zemím pomoc. Později převzala iniciativu komunistická Kuba, po skončení kolonialismu se aktivněji zapojily i země Afriky.
Proběhla výměna názorů s předsedou 77. zasedání Valného shromáždění OSN Chabou Körösi na program nadcházejícího plenárního zasedání přední mezinárodní organizace v září tohoto roku.
Generální tajemník Světové turistické organizace Zurab Pololikashvili informoval o probíhajících pracích na přípravě a průběhu řádného zasedání Valného shromáždění UNWTO ve dnech 16. až 20. října letošního roku v Samarkandu.
Zvažovány byly i otázky realizace společného vzdělávacího programu v oblasti cestovního ruchu.
Čína a Rusko uspořádají nové kolo strategických bezpečnostních konzultací uprostřed užších bilaterálních vztahů
Čína a Rusko uspořádají v Číně od neděle do pondělí nové kolo strategických bezpečnostních konzultací, jen pár dní po čtvrtečním osobním setkání nejvyšších představitelů obou zemí v Uzbekistánu , které navázalo ještě užší čínsko-ruské vztahy.
Strategické interakce mezi Čínou a Ruskem na vysoké úrovni odrážejí stabilní spolupráci a vzájemnou důvěru obou zemí v bezpečnostní oblasti, která má regionální i globální význam v současné nestabilitě a nejistotě napříč světem, uvedli čínští experti.
Na pozvání Yanga Jiechiho, člena Politického byra Ústředního výboru Komunistické strany Číny (KSČ) a ředitele Kanceláře zahraniční komise ÚV KSČ, tajemníka Rady bezpečnosti Ruské federace Nikolaje Patruševa Federace bude od neděle do pondělí cestovat do Číny na 17. strategickou bezpečnostní konzultaci mezi Čínou a Ruskem, oznámil v neděli mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning.
Strategické jednání mezi Čínou a Ruskem přichází poté, co se čínský prezident Si Ťin-pching sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na okraj summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) ve čtvrtek v Samarkandu v Uzbekistánu, kde Si Ťin-pching řekl, že Čína je připravena spolupracovat s Ruskem při prodlužování sil. vzájemnou podporu v otázkách týkajících se jejich příslušných hlavních zájmů.
Dvoustranná strategická bezpečnostní konzultace by mohla implementovat některé koncepty spolupráce mezi Čínou a Ruskem projednávané na SCO s konkrétnějšími podrobnostmi, Yang Jin, expert z Institutu ruských, východoevropských a středoasijských studií při Čínské akademii sociálních věd, řekl v neděli Global Times.
Yang Jin poznamenal, že nadcházející bezpečnostní rozhovory se pravděpodobně zaměří hlavně na současnou situaci v oblasti regionální stability, vzhledem k tomu, že v poslední době se na kontinentech Evropy a Asie stále více zintenzivňují regionální konflikty. Během konzultace mohou být diskutována témata jako boj proti terorismu, separatismus, obchod s drogami a také bezpečnost hranic.
V květnu 2021 se v Rusku uskutečnilo 16. kolo konzultací o strategické bezpečnosti mezi Čínou a Ruskem, kde obě strany jednaly o mnohostranné spolupráci a vyměnily si názory na stabilitu situace v Afghánistánu, na Blízkém východě a v asijsko-pacifickém regionu. zprávy v médiích.
Od poslední konzultace se objevilo mnoho nových výzev, jako je ukrajinská krize, změny situace v Afghánistánu spolu s potravinovou bezpečností a krizí prevence epidemií, které mají nejen vážný dopad na bezpečnost kontinentů, ale také bude nepřímo ovlivňovat oživení a rozvoj regionální ekonomiky, řekl Yang Jin.
Yang Jin zdůraznil, že ve srovnání s předchozí konzultací by letošní ročník mohl zahrnovat širší škálu problémů a také vyřešit „nejnaléhavější“ výzvy, kterým obě země čelily. Otázka Tchaj-wanu by také mohla být vznesena při příležitosti takové bilaterální interakce vzhledem ke složitosti situace v Tchajwanském průlivu s neustálým vměšováním a provokacemi Západu.
Nikolaj Patrušev se během své dvoudenní návštěvy Číny zúčastní také 7. setkání čínsko-ruského mechanismu spolupráce v oblasti vymáhání práva a bezpečnosti.
Šanghajská organizace pro spolupráci podporuje budoucí členství Íránu
Íránský prezident Ebrahim Raisi se setkal se svým tádžickým protějškem Imamali Rahmanem na summitu SCO v Dušanbe, Tádžikistán dne 17. září 2021
Lídři osmičlenného bloku účastnící se summitu v Tádžikistánu neoznámili časový plán pro členství Teheránu v multilaterální alianci.
Členové Čínou a Ruskem vedené Šanghajské organizace pro spolupráci podpořili budoucí členství Íránu v bloku, který již zahrnuje jihoasijské rivaly Indii a Pákistán.
Nová platforma na sdílení videí NášTub.cz
Páteční rozhodnutí přichází v době, kdy se Moskva a Peking po ukvapeném ústupu Spojených států z Afghánistánu a převzetí země Talibanem rozhodly prosadit jako klíčoví hráči v regionu.
„Dnes zahájíme procedury pro přijetí Íránu za člena SCO,“ řekl čínský prezident Si Ťin-pching prostřednictvím video odkazu z Číny v komentářích přeložených do angličtiny.
Organizace, která se snaží bojovat proti etnickému separatismu, náboženskému extremismu a terorismu ve Střední Asii, pořádá tento týden summit v Tádžikistánu.
Členství Íránu přivítal ruský prezident Vladimir Putin a indický premiér Narendra Modi, kteří se summitu virtuálně zúčastnili, a pákistánský premiér Imran Khan, který byl na summitu osobně.
„Důležitý dopad“
Íránský prezident Ebrahim Raisi ve svém projevu v tádžickém hlavním městě Dušanbe poděkoval osmi členům SCO za podporu jeho nabídky.
„Přijměte prosím mé uznání. Ať je s vámi Boží pokoj a požehnání,“ řekl Raisi podle zvukového překladu poskytnutého na summitu.
Íránský ministr zahraničí Hossein Amir Hossein Amir Abdollahian uvedl, že připojení k bloku by mělo „důležitý dopad“ na spolupráci Teheránu s těmito zeměmi.
Vedoucí představitelé SCO neoznámili časový plán pro členství Íránu jako pozorovatele bloku.
Teherán požádal o plné členství v SCO v roce 2008, ale jeho nabídku zpomalily sankce uvalené na zemi OSN a Spojenými státy kvůli jejímu jadernému programu.
Vstup Pákistánu a Indie do SCO v roce 2017 vyvolal otázky ohledně budoucího směřování spolupráce ve skupině.
Členství Íránu by mohlo představovat nové geopolitické komplikace.
Kromě Moskvy a Pekingu jsou dalšími zakládajícími členy SCO bývalé sovětské středoasijské státy Kazachstán, Kyrgyzstán, Kazachstán, Tádžikistán a Uzbekistán.
Afghánistán má v ŠOS status pozorovatele, ale nebyl pozván, aby sledoval jednání v Dušanbe po převzetí moci Talibanem.
Shavkat Mirziyoyev se setkává s generálními řediteli velkých jihokorejských společností
Prezident Shavkat Mirziyoyev se 18. prosince v Soulu setkal s šéfy velkých společností a finančních institucí v Korejské republice, uvedla prezidentská tisková služba.
Podle tiskové služby byli jednání přítomni ministr obchodu, průmyslu a energetiky Korejské republiky Moon Seung Wook, předseda Korejské mezinárodní obchodní asociace Christopher Ku, šéfové Eximbank Korea, Korea International Cooperation Agency (KOICA). ), SK Ecoplant, Posco, Samsung, SK Nexilis, Youngone, KIA Motors, K-water, KT-Net a mnoho dalších.
Zahájené reformy u nás jsou nevratné. Strategie rozvoje Nového Uzbekistánu bude pokračovat ve vytváření co nejpříznivějších podmínek pro podnikání a rozšiřování přítomnosti zahraničního podnikání v naší zemi. Oceňujeme a oceňujeme stabilní, důvěryhodnou a dynamicky se rozvíjející spolupráci s Korejskou republikou, spolehlivým přítelem Uzbekistánu a zvláštním strategickým partnerem, řekl Shavkat Mirziyoyev.
Údajně se obousměrný obchod mezi zeměmi zdvojnásobil a přesáhl 2,2 miliardy dolarů. Objem přímých korejských investic do ekonomiky Uzbekistánu přesáhl 7 miliard dolarů. Za posledních pět let se počet korejských podniků v naší zemi zdvojnásobil. Dnes je jich více než tisíc. Spolu s korejskými společnostmi je v Uzbekistánu realizováno 52 investičních projektů v celkové hodnotě přes 9 miliard USD.
Hlava státu vyzvala korejské společnosti, aby vyvinuly nové průlomové, skutečně rozsáhlé společné iniciativy. Je třeba poznamenat, že zástupci obchodních kruhů Jižní Koreje vysoce ocenili podmínky vytvořené v Uzbekistánu pro podnikání a vyjádřili velký zájem o rozvoj investiční spolupráce.
Strany diskutovaly o realizaci 40 nových projektů s korejskými společnostmi v celkové výši více než 5 miliard USD v oblastech jako digitalizace, zelená energie, strojírenství, zemědělství, textilní průmysl, farmacie, geologie a v mnoha dalších oblastech.
Předseda tyto plány schválil a pověřil odpovědné osoby, aby vypracovaly a přijaly odpovídající „cestovní mapu“ s definicí konkrétních pojmů.
„Naším hlavním cílem je, aby se korejský byznys v Uzbekistánu cítil dobře,“ navrhl Shavkat Mirziyoyev.
Hlava státu pozvala šéfy korejských firem k návštěvě Uzbekistánu a využila výhodných podmínek vytvořených pro zahraniční investory.
Jednání zakončilo státní návštěvu prezidenta Uzbekistánu v Korejské republice, hlava státu odjela do Taškentu.
V Uzbekistánu bude do roku 2022 zřízena jednotka výroby vakcín proti koronavirům
Uzbekistán plánuje zahájit výrobu vakcíny proti COVID-19 do konce roku, uvedl ředitel Agentury pro rozvoj farmaceutického průmyslu pod ministerstvem zdravotnictví Sardor Qoriev v rámci obchodního programu mezinárodního průmyslového odvětví výstava INNOPROM.
Připomněl, že prezidentský dekret z 25. listopadu 2020 stanoví zřízení špičkového výrobního závodu vakcín a testovací laboratoře v Uzbekistánu.
„Byly dány pokyny k vytvoření infrastruktury, kde si Uzbekistán může dodávat potřebné vakcíny, včetně vakcíny proti koronavirům,“ uvedl.
Podle něj v tomto směru pracuje Agentura pro rozvoj farmaceutického průmyslu společně s Taškentskou lékařskou akademií a dalšími partnery. Navrhují se nová výrobní zařízení.
„Do konce roku bude náš výrobní závod připraven.“ Ministerstvo inovativního rozvoje a naši vědci vyvíjejí novou lokální vakcínu proti COVID-19, “dodal.
Sardor Kariev uvedl, že strany stále diskutují o podrobnostech projektu.
„Výroba vakcín je technologicky velmi složitý proces.“ Podali jsme návrh ruské straně. V Uzbekistánu existuje několik výrobních závodů, které jsou schopné vyrábět jakýkoli moderní typ vakcíny. Ale proces je velmi dlouhodobý, “řekl.
Poznamenal, že projekt jednotky výroby vakcín zajišťuje přenos technologií.
„Navzdory skutečnosti, že máme výrobní základnu, měla by být mírně modernizována a upravena pro nové technologické procesy.“ V tomto ohledu vedeme jednání, přicházejí odborníci, kteří se dívají na výrobní závody, diskutují o otázkách přenosu technologií, “uzavřel.
Uzbekistán, Jižní Korea mají v úmyslu posílit meziparlamentní vazby
6. dubna se předsedkyně Senátu Tanzila Narbaeva setkala s předsedou Národního shromáždění Korejské republiky Parkem Byeong-seogem.
Strany uvedly, že v poslední době se rovněž zintenzivnil meziparlamentní dialog mezi Uzbekistánem a Koreou. V průběhu let spolupráce si strany pravidelně vyměňovaly návštěvy delegací, aby studovaly zkušenosti s parlamentními činnostmi, mimo jiné prostřednictvím účasti na různých mezinárodních konferencích a parlamentních organizacích.
Strany navíc ocenily výsledky efektivní práce meziparlamentní skupiny. V současné době probíhá účelná práce na posílení její role při rozvoji meziregionální interakce.
Poukázali také na potřebu dále zajistit systémovou povahu uzbecko-korejského meziparlamentního dialogu.
Zdůraznil se význam provádění programů pro výměnu zkušeností v oblasti právní podpory reforem a sociálně-ekonomického rozvoje, urychlení ratifikace dvoustranných smluv a dohod.
