Komplex funkcionalistických domů v Žabovřeskách známý pod názvem kolonie Nový dům získal označení Evropské dědictví. To má za cíl propagovat evropský rozměr pamětihodností. Kolonie získala tuto značku v rámci nadnárodní žádosti Vilové kolonie Evropy 1927–1932 spolu s pražskou osadou Baba a dalšími evropskými místy.
Kolonie moderní architektury v Evropě v letech 1927–1932 je projektem s nadnárodním přesahem. V projektu jsou zapojeny celkem čtyři země – Německo (Stuttgart, kolonie Weissenhof), Polsko (Vratislav, kolonie WuWa), Česká republika (Praha, osada Baba a Brno, kolonie Nový dům) a Rakousku (Vídeň, kolonie Lainz). Ve všech těchto městech se po první světové válce snažili architekti najít dostupné řešení nedostatku vhodného bydlení a postavili domy, které byly ukázkou řemeslné a architektonické zdatnosti. Tyto kolonie jsou nyní důležitým místem v dějinách evropské architektury, neboť jde o přenesení modernistických teorií do praxe, dokládají vývoj bydlení a zároveň odráží různé politické a sociální poměry dané země.
Kolonie Nový dům vznikla v roce 1928 jako součást Výstavy soudobé kultury v Československu. V brněnských Žabovřeskách měla vzniknout podle návrhů předních domácích architektů skupina šestnácti malých rodinných domů, a to po vzoru stuttgartského sídliště Weissenhof, jehož výstavbu řídil o rok dříve Ludwig Mies van der Rohe za pomoci světových architektů (Le Corbusier, Walter Gropius, Hans Scharoun atd.). Brněnské výstavby se chopil Čeněk Ruller a František Uherka spolu s architekty Bohuslavem Fuchsem, Jaroslavem Gruntem, Ernestem Wiesnerem a dalšími. Cílem bylo postavit domy pro střední třídu kubického tvaru, na kterých by byly předvedeny novinky v oblasti materiálů a dispozičního řešení. Původní myšlenka domů, v jejichž středu se nachází park, již dnes není patrná kvůli soukromému vlastnictví staveb. Změnil se také vzhled domů a v dnešní době je těžké rozpoznat jejich funkcionalistickou minulost.
