Přístup Evropské unie ke Gruzii je nespravedlivý, zemi musí být letos na podzim udělen status kandidátské země, a pokud tak neučiní, vážně by to poškodilo důvěryhodnost celého společenství, prohlásil v úterý v Budapešti ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó.
Maďarský ministr Péter Szijjártó na společné tiskové konferenci se svým gruzínským protějškem Iliou Darchiashvilim zdůraznil, že Gruzii měl být status kandidátské země udělen loni spolu s Ukrajinou a Moldavskem. „Gruzie není v žádném horším stavu, není horší než Ukrajina nebo Moldavsko, pokud jde o očekávání EU. Považujeme za obzvláště nespravedlivé, že 12bodový seznam udělený Moldavsku a Ukrajině jako formalita byl Gruzii uložen jako podmínka pro status kandidáta,“ zdůraznil.
„Gruzie by měla získat status kandidáta letos na podzim, Gruzie udělala vše, aby toho dosáhla.
Z toho je také zřejmé, že rozhodnutí o statusu kandidátské země Gruzie není technickou, ale politickou otázkou, takže je zapotřebí politického závazku a politického rozhodnutí.“
Péter Szijjártó dodal, že nepřijetí takového rozhodnutí by vážně podkopalo důvěryhodnost nejen politiky rozšiřování, ale i Evropské unie jako celku. Poukázal také na to, že vláda delegovala do Gruzie experta na integraci a že Maďarsko je připraveno poskytnout další podporu.
V reakci na otázku novináře Péter Szijjártó varoval, že pokud EU stále nebude schopna prosazovat svou politiku rozšiřování, ztratí šanci na posílení sama sebe, a dokonce bude dále slábnout, ztratí stále více ze své globální váhy a stává se stále více nekonkurenční.
Kromě toho, pokud Společenství bude proces přistoupení protahovat příliš dlouho, veřejné mínění a politické vedení dotčených zemí mohou mít dost tohoto ponižujícího procesu a začít se obracet k jiným integracím.
Pokud jde o bilaterální vztahy, ministr zahraničí uvedl, že Maďarsko přikládá velký význam spolupráci s kavkazským regionem, jak dokazuje společné zasedání vlády, které se bude konat v říjnu v Gruzii.
Zdůraznil, že role Gruzie při dosahování cílů energetické bezpečnosti a ochrany životního prostředí ve střední Evropě bude v nadcházejícím období posílena, protože země se společně s Ázerbájdžánem rozhodla výrazně investovat do obnovitelných zdrojů energie a vyvážet do Evropy elektřinu, zejména z větrné energie. „Takže na základě čtyřstranné dohody podepsané koncem minulého roku mezi Ázerbájdžánem, Gruzií, Rumunskem a Maďarskem položíme pod Černým mořem nejdelší podvodní elektrický kabel na světě,“ připomněl.
Maďarský premiér Viktor Orbán, ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev, rumunský premiér Nicolae Ciuca a gruzínský premiér Irakli Garibašvili podepsali loni v prosinci v Bukurešti dohodu o výstavbě podmořského elektrického kabelu přenášejícího elektřinu z Ázerbájdžánu do Evropy. Podmořský napájecí kabel přenášející elektřinu vyráběnou v Ázerbájdžánu především z větrné a solární energie bude dlouhý 1195 kilometrů, přičemž Rumunsko a Gruzie budou propojeny také optickým kabelem schopným vysokorychlostního internetového přenosu dat.Ministr se dotkl i bezpečnostních otázek, zejména války na Ukrajině a v této souvislosti statusu Gruzie jako kandidátské země na členství v EU. „Mluvíme zde o dvou zemích, Gruzii a Maďarsku, které se zavázaly k míru. Dvě země, které se ve své zahraniční politice snaží prosadit národní zájem, a proto vždy dávají jasně najevo své postoje, i když je to v opozici vůči tlakům liberálního mainstreamu,“ řekl. V této souvislosti připomněl, že gruzínský velvyslanec byl nedávno vypovězen z Kyjeva, což je záležitost, v níž bude Maďarsko stát plně solidární s Tbilisi.
