Prezident Republiky Uzbekistán Shavkat Mirziyoyev uspořádal na závěr plenárního zasedání Summitu Hnutí nezúčastněných zemí řadu setkání s vedoucími delegací a mezinárodních organizací.
Během rozhovoru s prezidentem Turkmenistánu Serdarem Berdimuhamedovem byly diskutovány otázky prosazování společných projektů v oblasti obchodu, ekonomiky, dopravy, komunikací a energetiky.
O otázkách přilákání předních společností k vytvoření a realizaci nového portfolia společných investičních projektů se zabýval šejk Saud bin Saqr Al Qasimi, emír z Ras Al Khaimah a člen Nejvyšší rady SAE.
Hnutí nezúčastněných zemí je mezinárodní organizace více než 100 států, které nejsou zapojeny do žádných mocenských bloků (v roce 2012 šlo o 120 členských a 17 pozorovatelských států). Vzniklo v roce 1961. Hnutí bylo reakcí některých zemí (Jugoslávie, Indie, Egypt, Kuba a mnohé asijské a africké státy) na polarizaci světa během studené války. Představitelé Hnutí nezúčastněných států toto dělení odmítli a rozhodli se pro budování vlastního bloku. Nemalý podíl na tom měl Josip Broz Tito, který se hlavně v 50. a 60. letech pokoušel šířit ideologii tehdejší Jugoslávie za její hranice, navazoval nové politické a hospodářské kontrakty a nabízel chudým africkým zemím pomoc. Později převzala iniciativu komunistická Kuba, po skončení kolonialismu se aktivněji zapojily i země Afriky.
Proběhla výměna názorů s předsedou 77. zasedání Valného shromáždění OSN Chabou Körösi na program nadcházejícího plenárního zasedání přední mezinárodní organizace v září tohoto roku.
Generální tajemník Světové turistické organizace Zurab Pololikashvili informoval o probíhajících pracích na přípravě a průběhu řádného zasedání Valného shromáždění UNWTO ve dnech 16. až 20. října letošního roku v Samarkandu.
Zvažovány byly i otázky realizace společného vzdělávacího programu v oblasti cestovního ruchu.
Spojené státy navázaly diplomatické vztahy se Slovinskem v roce 1992 po jeho nezávislosti na Jugoslávii. Spojené státy a Slovinsko aktivně spolupracují na několika frontách a rozvíjely pevné a kooperativní vztahy v celé řadě dvoustranných, regionálních a globálních otázek. Slovinsko je důležitým partnerem při prosazování společného cíle regionální politické a hospodářské stability. Spojené státy podporovaly vstup Slovinska do Severoatlantické aliance (NATO) a dalších euroatlantických dohod a institucí.
Historie vztahů Spojených států Amerických a Slovinska
Obě země úzce spolupracovaly na vyřešení problémů s nástupnictvím vyplývajících z rozpadu Jugoslávie. Slovinsko poskytlo neocenitelnou pomoc Spojeným státům a NATO usnadněním rozmístění mírových sil v Bosně po uzavření Daytonských dohod z roku 1995. Se silnou podporou USA Slovinsko vyvinulo Mezinárodní svěřenecký fond jako rozhodující nástroj pro odmínování na Balkáně a rozšířilo své činnosti o další oblasti.
Spojené státy spolupracují se slovinskou armádou na podpoře větší spolupráce a interoperability se silami NATO. Slovinský vojenský personál pracuje společně s americkými a mezinárodními silami na stabilizačních a rekonstrukčních snahách po celém světě. Slovinská mírová vojska a příspěvky k mezinárodním bezpečnostním operacím pomáhají posílit stabilitu zejména na západním Balkáně, ale také širší posílení společné obrany proti nadnárodnímu terorismu.
Americká pomoc Slovinsku
Cílem americké bezpečnostní pomoci je pomoci Slovinsku udržet si pozici pozitivního a stabilizujícího vlivu v jihovýchodní Evropě a pomoci svým silám dále se modernizovat, protože Slovinsko kvalitativně zvyšuje svou účast v misích NATO v zahraničí. Včasná pomoc na podporu rozvoje demokratických institucí a tržního hospodářství byla ukončena, jelikož Slovinsko získalo status EU.
Bilaterální hospodářské vztahy
Slovinsko je členem Evropské unie (EU). Spojené státy pracovaly na rozvoji bilaterálního obchodu a investic se Slovinskem, i když americké investice ve Slovinsku byly skromné. Americké společnosti, které chtějí podnikat ve Slovinsku, čelí náročnému prostředí, zejména pokud mají zájem o prodej zboží a služeb vládě. Proces zadávání veřejných zakázek, i když je v souladu s většinou předpisů EU a mezinárodními smlouvami, byl předmětem dvoustranného úsilí o zlepšení transparentnosti a zavedení přísnějších předpisů. Spojené státy a Slovinsko podepsaly smlouvu o vzájemném zdanění. Slovinsko se účastní programu bezvízového styku, který umožňuje státním příslušníkům zúčastněných zemí cestovat do Spojených států pro určité obchodní nebo turistické účely za účelem pobytu na dobu 90 dnů nebo méně bez získání víza.
Členství Slovinska v mezinárodních organizacích
Slovinsko a Spojené státy americké patří do řady stejných mezinárodních organizací, včetně Organizace spojených národů, Severoatlantické aliance, Rady euroatlantického partnerství, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, Mezinárodní měnový fond, Světová banka a Světová obchodní organizace. Slovinsko je také pozorovatelem Organizace amerických států.
