Archiv pro štítek: Maďarsko

Hospodářský růst: před Maďarskem i ve třetím čtvrtletí- a Maszol.ro portálról

Podle předběžných údajů zveřejněných Eurostatem, statistickým úřadem Evropské unie, ve čtvrtek Maďarsko vyprodukovalo druhý nejvyšší čtvrtletní růst v Evropské unii po Polsku. Rumunsko kleslo na desáté místo.

Polsko dosáhlo ve třetím čtvrtletí nejvyššího čtvrtletního tempa růstu HDP (1,3 procenta) ve srovnání s výsledkem druhého čtvrtletí a druhého nejvyššího dosáhlo Maďarsko s 1,1 procenta. Estonsko se umístilo na třetím místě se čtvrtletním růstem o 1,0 procenta. Na čtvrtém místě je Bulharsko, Chorvatsko a Slovinsko, ekonomiky všech tří zemí rostly o 0,8 procenta. Následuje Finsko, Litva a Kypr, následuje Rumunsko s expanzí HDP o 0,6 procenta. Německo, Itálie a Rakousko dosáhly nejnižšího mezičtvrtletního růstu ve třetím čtvrtletí, 0,1 procenta.

Růst HDP ve 3 čtvrdletí
Růst HDP ve 3 čtvrdletí
Ve třetím čtvrtletí dosáhla eurozóna růstu HDP o 0,2 procenta, stejně jako ve druhém čtvrtletí, a růst EU se oproti předchozímu čtvrtletí zlepšil o 0,1 procentního bodu. Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný od sezónních vlivů se ve třetím čtvrtletí v 19 členských zemích eurozóny ve srovnání s předchozím čtvrtletím zvýšil o 0,2 procenta, v 28 členských zemích Evropské unie o 0,3 procenta. Ve druhém čtvrtletí činil mezičtvrtletní růst HDP v obou regionech 0,2 procenta. Ve srovnání s předchozím rokem se HDP v eurozóně zvýšil o 1,2 procenta a v EU o 1,4 procenta, tedy stejným tempem jako ve druhém čtvrtletí.

Zaměstnanost se v Rumunsku snížila

Zaměstnanost v Estonsku a Lotyšsku vzrostla ve třetím čtvrtletí ve srovnání s předchozím čtvrtletím nejvíce, a to o 1,0 procenta. Ve Slovinsku se zaměstnanost mezičtvrtletně zvýšila o 0,5 procenta a v Belgii o 0,4 procenta. Největší čtvrtletní pokles zaměstnanosti zaznamenala ve třetím čtvrtletí Litva, a to o 1,2 procenta. V Rumunsku se zaměstnanost ve třetím čtvrtletí ve srovnání s předchozím čtvrtletím snížila o 1,1 procenta, ve Finsku o 0,5 procenta a v Řecku o 0,3 procenta.

Zaměstnanost v eurozóně i v EU se ve třetím čtvrtletí ve srovnání s předchozím čtvrtletím zvýšila o 0,1 procenta. Ve druhém čtvrtletí činil čtvrtletní nárůst zaměstnanosti 0,2 procenta v eurozóně a 0,3 procenta v EU. Zaměstnanost v eurozóně se ve 3. čtvrtletí oproti předchozímu roku zvýšila o 0,9 procenta a v EU o 0,8 procenta. Ve druhém čtvrtletí činil meziroční růst zaměstnanosti 1,2 procenta v eurozóně a 1,0 procenta v EU.

Ve třetím čtvrtletí bylo v EU zaměstnáno 241,5 milionu lidí, z toho 160,1 milionu v eurozóně. Jedná se o rekord v zaměstnanosti v obou krajích.

 

Maďarsko a Srbsko postaví 128 km dlouhý ropovod

Péter Szijjártó se srbským ministrem vnitřního a zahraničního obchodu Tomislavem Momirovićem dne 10. května 2023 v Bělehradě. Ministerstvo zahraničních věcí a obchodu (KKM)
Péter Szijjártó se srbským ministrem vnitřního a zahraničního obchodu Tomislavem Momirovićem dne 10. května 2023 v Bělehradě.
Ministerstvo zahraničních věcí a obchodu (KKM)

Ministr Szijjártó uvedl, že smlouva o plánovaném projektu, který mají realizovat maďarská státní ropná společnost MOL a srbská Transnafta, bude podepsána na summitu vlád obou zemí 20. června.

Péter Szijjártó, ministr zahraničních věcí a obchodu, řekl, že ve snaze zlepšit energetickou bezpečnost Maďarsko a Srbsko postaví 128 km ropovod mezi Algyő v Maďarsku a Novi Sad (Újvidék) v Srbsku.

Zasedání maďarsko-srbského hospodářského smíšeného výboru dne 10. května 2023 v Bělehradě.
Zasedání maďarsko-srbského hospodářského smíšeného výboru dne 10. května 2023 v Bělehradě.

Ministr Szijjártó ve středu po jednání smíšeného hospodářského výboru v Bělehradě řekl, že smlouva o plánovaném projektu, který má realizovat maďarská státní ropná společnost MOL a srbská Transnafta, bude podepsána na summitu vlád obou zemí dne. 20. června. Na středečním jednání bylo dohodnuto, že maďarská energetická společnost MVM a srbský dodavatel plynu Srbijagas založí společnou regionální obchodní společnost se zemním plynem a Maďarsko bude skladovat 100 milionů metrů krychlových plynu jménem Srbska, řekl Szijjártó. Maďarské společnosti se také budou podílet na modernizaci srbské elektrické sítě, řekl a dodal, že práce na zdvojnásobení kapacity propojovacího vedení spojujícího elektrické sítě obou zemí probíhají podle plánu.

FM: Čínský výrobce baterií Eve Power postaví první evropský závod v Debrecínu

Maďarský ministr Szijjártó řekl, že Eve Power, devátý největší výrobce baterií na světě, investuje do závodu zhruba 400 miliard forintů (3,7 miliardy eur), což vytvoří více než 1000 pracovních míst.

Péter Szijjártó, Maďarský ministr zahraničních věcí a obchodu, uvedl, že čínský výrobce baterií Eve Power postaví svůj první evropský závod v Debrecínu ve východním Maďarsku.

Ministr Szijjártó řekl, že Eve Power, devátý největší výrobce baterií na světě, bude investovat přibližně 400 miliard forintů (3,7 miliardy EUR) do závodu, který vytvoří více než 1000 pracovních míst, a dodal, že vláda poskytla na podporu projektu 14 miliard forintů. . Dodal, že německá automobilka BMW požádala Eve Power, aby dodala do automobilky, kterou staví v Debrecínu, baterie nové generace z místního výrobního závodu. Ministr zahraničí uvedl, že továrna bude šetrná k životnímu prostředí a pokryje 95 % vody použité z vyčištěných odpadních vod a podzemních vod. Dodal, že vláda bude financovat nový rozvoj v Debrecínu, jako je modernizace jeho vodovodního a kanalizačního systému, z rozpočtu 108 miliard forintů.

„Myslím, že ti, kteří se oprávněně obávají vody, budou spokojeni,“ řekl. „Je jasným vládním cílem učinit z Maďarska globálního předchůdce ochrany životního prostředí… chceme, aby se Maďarsko stalo jednou ze zemí, které dělají nejvíce pro ochranu životního prostředí a záchranu planety,“ řekl. „Bez elektromobilů nelze splnit ekologické cíle Evropy a elektromobily nelze používat bez baterií,“ řekl. Bez elektromobility by „byla ztracena věc ochrany životního prostředí a prohráli bychom boj proti globální změně klimatu,“ trval na svém.

Poptávka po bateriích vzroste do roku 2030 desetinásobně, řekl Szijjártó a dodal, že „otázkou je, kde se ty elektrárny postaví a kdo z nich bude profitovat“. „Země, které úspěšně přitahují projekty bateriových závodů, získají dlouhodobou záruku ekonomického růstu,“ trval na svém s tím, že o takové investice panuje tvrdý konkurenční boj. Szijjártó řekl, že některé země „udělají vše pro to, aby tyto projekty vyhrály, včetně spravedlivých i nespravedlivých prostředků“, dodal, že mezi neférové ​​prostředky patří „uvádění lidí v omyl a vyvolávání strachu“. „Je zřejmé, že pro lidi je bezpečnost jejich domova nejdůležitější… ale zneužívání těchto obav není správné a nesmí být tolerováno,“ řekl ministr. Obyvatelé Debrecínu se „nemají čeho bát, pokud jde o projekty továren na baterie“, řekl, dodal, že „Maďarsko uplatňuje mnohem přísnější environmentální kritéria než evropská pravidla“. „Těm, kteří nesplní tato kritéria, jednoduše nebude povoleno postavit závod v Maďarsku,“ řekl Szijjártó.

První belgická ministryně zahraničí po dvanácti letech navštívil Budapešť

První belgický ministr zahraničí po dvanácti letech navštívil Budapešť
První belgický ministr zahraničí po dvanácti letech navštívil Budapešť

Maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargaová přijala v úterý ve své kanceláři belgickou ministryni zahraničních věcí a evropských záležitostí Hadju Lahbibovou. Varga zdůraznil důležitost setkání tím, že poznamenal, že Lahbibová je prvním belgickým ministrem zahraničí, který navštívil Maďarsko od roku 2011.

Podle Vargova příspěvku na Facebooku se schůzka soustředila na úkoly, které mají být splněny v rámci předsednictví španělsko-belgicko-maďarského tria.

Válečné škody zaviněné nacistickým Německem v Polsku – Německý kancléř Olaf Scholz nároky Polska na reparace odmítá

 

„S našimi partnery z Tria sdílíme podobné postoje v řadě otázek, jako je potřeba zvýšit globální konkurenceschopnost evropské ekonomiky nebo potřeba EU převzít větší odpovědnost za svou vlastní bezpečnost, a proto vyzýváme užší spolupráce v oblasti obranné politiky, a tím posílení průmyslové a technologické základny evropského obranného sektoru,“ napsal maďarský ministr.

Pokud jde o migraci, shodli jsme se na potřebě spolupracovat, abychom posílili vnější rozměr migrační politiky EU,“

zdůraznila.

Podle Vargy se dotkli i otázky energetické bezpečnosti a války. „Maďarský postoj zůstává jasný a přímý: místo sankcí je zapotřebí okamžité příměří a mírová jednání,“ zdůraznila.

Na jejich programu byl také právní stát a Varga zdůraznil, že „je důležité mít jasno a že Maďarsko a maďarský právní stát nelze posuzovat pouze na základě názorů zaujatých nevládních organizací“. „Proto jsou důležitá setkání, jako je ta dnešní, aby strany otevřené skutečnému dialogu vzájemně pochopily své postoje. Také ministr Hadja Lahbib byl v tomto ohledu vynikajícím partnerem během našeho dnešního setkání,“ dodala.

USA by v létě mohly čelit nedostatku benzínu v důsledku sankcí EU na dovoz ruských ropných produktů

Po schůzce s maďarským ministrem se Lahbibová setkala se zástupci maďarských nevládních organizací kritizujících vládu, včetně organizací zaměřených na média, právní stát, migraci a otázky LGBTQ.

Srbsko je spolehlivým partnerem v tranzitu zemního plynu

Maďarsko a Srbsko si vzájemně pomáhají v energetické bezpečnosti v duchu přátelské, strategické spolupráce a budou tak činit i v budoucnu, maďarský ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó řekl v úterý v Bělehradě
Maďarsko a Srbsko si vzájemně pomáhají v energetické bezpečnosti v duchu přátelské, strategické spolupráce a budou tak činit i v budoucnu, maďarský ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó řekl v úterý v Bělehradě

Válka na Ukrajině měla dramatický dopad na bezpečnost dodávek energie, ale Maďarsko a Srbsko si vzájemně pomáhají v energetické bezpečnosti v duchu přátelské, strategické spolupráce a budou tak činit i v budoucnu, maďarský ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó řekl v úterý v Bělehradě.

Péter Szijjártó a srbská ministryně hornictví a energetiky Dubravka Djedovic poznamenali, že Srbsko a Maďarsko úspěšně překonaly překážky a dokázaly si zajistit dodávky energie v tomto extrémně nejistém energetickém prostředí způsobeném válkou a sankcemi.

Upozornil na to maďarský ministr zahraničí

Srbsko je pro Maďarsko čestným, spolehlivým a férovým partnerem, pokud jde o tranzit zemního plynu.

Maďarsko díky tomu loni dovezlo 4,8 miliardy metrů krychlových zemního plynu plynovodem Turkish Stream přes Srbsko. Maďarsko navíc loni uskladnilo 300 milionů metrů krychlových plynu pro Srbsko ve svých domácích zásobnících.

Péter Szijjártó také upozornil, že pro dlouhodobou bezpečnost dodávek plynu bude nanejvýš důležitá diverzifikace, tedy začlenění nových zdrojů. Nejrealističtějším scénářem je možnost zvýšených dodávek plynu z Ázerbájdžánu, vysvětlil. K přepravě a využití plynu z Ázerbájdžánu je však zapotřebí zásadní rozvoj infrastruktury v regionu, jako je výstavba plynovodů a propojovacích vedení.

Naštěstí se takové spojení mezi Srbskem a Bulharskem brzy postaví a zároveň jsou v pokročilé fázi jednání mezi Maďarskem a Ázerbájdžánem o dlouhodobé smlouvě o nákupu plynu.

Pro dodávky tohoto plynu do Maďarska jsou uvažovány dvě trasy: na jedné straně z Turecka přes Bulharsko a Rumunsko a na druhé straně přes Srbsko do Maďarska.

Ministr také uvedl, že se pracuje na zdvojnásobení kapacity elektrického propojení mezi Srbskem a Maďarskem do roku 2028. To přispěje k bezpečnosti dodávek elektřiny pro obě země, zejména proto, že dva nové jaderné bloky v elektrárně Paks mají podle plánu být komerčně uveden do provozu na počátku 30. let 20. století.

Jak zdůraznil ministr zahraničí, Ázerbájdžán má v poslední době stále důležitější roli v zásobování Evropy energií. O spolupráci s jihokavkazskou zemí neuvažuje jen Maďarsko, ale i celá Evropská unie: předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v lednu odcestovala do Ázerbájdžánu, aby dosáhla příznivé dohody o dodávkách energie. Po setkání s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem uvedla, že EU se chce od Ruska diverzifikovat a obrátit se na spolehlivější důvěryhodné partnery.

Maďarská minimální mzda má strašně malou hodnotu: dokonce i Rumunsko jí má vyšší

Maďarská minimální mzda má strašně malou hodnotu: dokonce i Rumunsko jí má vyšší
Maďarská minimální mzda má strašně malou hodnotu: dokonce i Rumunsko jí má vyšší

Maďarská minimální mzda nebyla ve srovnání se zbytkem Evropské unie příliš konkurenceschopná ani dříve. Ale při současném brutálním zdražování a inflaci je téměř nemožné vyžít z maďarské minimální mzdy. Nízká minimální mzda Rok 2023 začal zvýšením minimální mzdy. Otázkou ale je, jak moc je současných 232 000 HUF konkurenceschopných s minimální mzdou v jiných evropských zemích, píše Pénzcentrum . Podle nejnovějších údajů Eurostatu není přinejmenším konkurenceschopná. Přepočteno v eurech je dokonce rumunská a slovenská minimální mzda vyšší než v Maďarsku. (Maďarská minimální mzda ve výši 232 000 HUF je nyní 595 EUR, ale údaje Eurostatu se liší kvůli posílení forintu.)

Maďarský parlament
Maďarský parlament

Tři skupiny zvažující minimální mzdy Minimální mzdu má 22 z 27 zemí EU, Kypr ji zavedl teprve začátkem letošního roku. Podle nedávné zprávy Eurostatu však existují obrovské rozdíly ve vyplácených částkách. Minimální mzda je nejnižší v Bulharsku (399 EUR) a nejvyšší v Lucembursku (2 387 EUR). Při měření v eurech lze země podle Pénzcentra rozdělit do tří skupin. Tyto tři skupiny jsou následující: První skupina zahrnuje členské státy, kde minimální mzda přesahuje 1500 EUR měsíčně. Do této skupiny patří země jako Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Irsko a Francie. Ve druhé skupině jsou země, kde se minimální mzda pohybuje mezi 1 000 EUR a 1 500 EUR měsíčně. Patří sem Slovinsko a Španělsko. Do třetí skupiny patří země, kde je minimální mzda nižší než 1 000 EUR. Patří sem Kypr, Portugalsko, Malta, Litva, Řecko, Polsko, Estonsko, Česká republika, Slovensko, Chorvatsko, Lotyšsko, Rumunsko, Bulharsko a Maďarsko. Maďarsko je před Turky a balkánskými zeměmi S hrubou měsíční minimální mzdou 232 000 HUF je Maďarsko pouze šesté od konce tabulky minimálních mezd Eurostatu před pouze Černou Horou, Turkiye, Srbskem, Bulharskem a Albánií. Maďarská minimální mzda ve výši 578,74 EUR je nižší než na Slovensku, v Chorvatsku a dokonce i v Rumunsku. Pénzcentrum připomíná, že daňové zatížení se v jednotlivých zemích značně liší. Například většina zemí s nižšími minimálními mzdami než naše, jako je Srbsko a Černá Hora, má nižší sazby daně z příjmu fyzických osob a některé země mají stále nezdaněné minimální mzdy (jako Maďarsko po dlouhou dobu).

Maďarská minimální mzda na minimum sotva stačí Od 1. ledna 2023 je hrubá měsíční minimální mzda v Maďarsku 232 000 HUF. Nová minimální mzda představuje 16procentní nárůst ve srovnání s předchozími 200 000 HUF ( 513 EUR ). Podle nedávného průzkumu maďarská minimální mzda postačuje pouze k zajištění minimální životní úrovně. Studie 67 zemí porovnávala mimo jiné ceny základních potravin s minimální mzdou v těchto zemích. To bylo provedeno pomocí základního potravinového koše. Hodnota tohoto koše v Maďarsku na začátku roku 2023 je 36 820 HUF ( 94,5 EUR ). To je o 37,1 procenta více než na začátku roku 2022. Cena koše nyní činí 23,9 procenta čisté mzdy. Před rokem měl stejný koš hodnotu 20,2 procenta tehdejší minimální mzdy. To znamená, že 16procentní nárůst mezd u nejhůře vydělávajících zaostal za růstem cen potravin.

Maďarský forint opět ztrácí svou hodnotu, zde je důvod

Maďarský forint
Maďarský forint

Včerejšek nebyl nejšťastnějším dnem pro maďarský forint a pro ty Maďary, kteří dostávají svůj měsíční plat ve forintech. Maďarská Národní měna už týdny posiluje a dostala se až na zázračnou úroveň 385/EUR. V pondělí však opět vyskočila na horskou dráhu a atakovala dokonce 395/EUR. Níže vám vysvětlíme proč. Podle portfolio.hu se dnes zdá, že forint si vede lépe. Aktuálně se pohybuje kolem 392,8/EUR. Pondělí bylo ale dalším černým dnem pro maďarskou národní měnu. Vůči euru ztratila 2 procenta své hodnoty a dnes ráno dosáhla dokonce 396/EUR.

Portfolio.hu tvrdí, že důvodem recidivy bylo to, že trhy „ocenily“ pozitivní ekonomické zprávy příliš brzy. Většina investorů proto spekulovala na posílení maďarského forintu. USD navíc v posledních dvou dnech výrazně posílil vůči forintu.
Průmyslová výroba v Maďarsku v prosinci vzrostla o 2,0 procenta Produkce maďarského průmyslového sektoru v prosinci meziročně vzrostla o 2,0 procenta, z 0,6 procenta v předchozím měsíci, uvedl v úterý Ústřední statistický úřad (KSH). Po očištění o vliv počtu pracovních dnů, kterých bylo v prosinci o dva méně než v základním období, vzrostla produkce o 5,7 procenta. KSH uvedla, že produkce automobilového průmyslu, největšího maďarského výrobního odvětví, „výrazně vzrostla“, zatímco produkce klesla ve většině ostatních odvětví, včetně segmentu počítačů, elektroniky a optických zařízení a segmentu potravin, nápojů a tabáku. KSH zveřejní podrobné údaje o produkci různých segmentů 13. února. Měsíc po měsíci rostla produkce o 3,8 procenta očištěná o sezónní vlivy a pracovní dny. Za celý rok produkce stoupla o 5,8 procenta.

Marocký ministr školství Abdellatif Miraoui jednal v Maďarsku

Marocký ministr školství Abdellatif Miraoui jednal v Maďarsku
Marocký ministr školství Abdellatif Miraoui jednal v Maďarsku

Rekordní počet 1151 studentů z Maroka se letos zapsal ke studiu na maďarských univerzitách, což je známkou uznání úrovně maďarského vysokého školství, řekl ministr zahraničí po pondělním setkání s marockým ministrem pro vysoké školství a inovace v Budapešti. Péter Szijjártó a Abdellatif Miraoui podepsali dohodu o tom, že Maďarsko v letech 2023-2025 zvýší počet grantů pro marocké studenty ze 150 na 165 ročně, uvedlo v prohlášení ministerstvo zahraničí.

Maďarsko legitimně kritizuje ukrajinský jazykový zákon

V březnu uspořádají konference rektorů obou zemí společné setkání a maďarské univerzity pošlou učitele, aby vyučovali na největších marockých univerzitách, řekl Szijjártó na společné tiskové konferenci po jednání. Na další téma Szijjártó řekl, že válka na Ukrajině vážně zasáhla Maroko, přičemž většina jeho dovozu pšenice pochází z Ukrajiny a Ruska. Řekl, že jak Maroko, tak Maďarsko mají zájem na co nejrychlejším obnovení míru na Ukrajině, „aby měli reálnou šanci předejít vážným globálním výzvám“. Szijjártó označil nelegální migraci do Evropy za jednu z takových výzev a dodal, že při jejím řešení hraje důležitou roli Maroko. „Zkušenosti, které jsme získali za posledních 6–7 let, jsou takové, že migrační tlak se zmírní, pokud je v severní Africe stabilita. To je důvod, proč si velmi vážíme stabilních zemí v regionu, obranné linie Evropy, mezi nimi Maroka,“ řekl ministr zahraničí. Maďarsko bude mít příležitost nabídnout další pomoc, protože jeho ambasáda bude od roku 2023 sloužit jako prostředník mezi Marokem a NATO, dodal. Pokud jde o bilaterální ekonomické vazby, Szijjártó zaznamenal pokračující rozvoj spolupráce. Dvoustranný obchod loni podle něj vzrostl o 16 procent na rekordních 300 milionů dolarů.

Zdroj: https://dailynewshungary.com/moroccan-education-minister-abdellatif-miraoui-held-talks-in-hungary/

Maďarská část italského přístavu může zahájit provoz v roce 2026

Maďarská část italského přístavu může zahájit provoz v roce 2026
Maďarská část italského přístavu může zahájit provoz v roce 2026

Bylo dosaženo dohody, která již brzy umožní zahájení přípravných investic, aby maďarské společnosti mohly od roku 2026 využívat maďarskou část přístavu v italském Terstu pro své exportní aktivity, oznámil ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó v Římě dne Středa.

Maďarský ministr ve středu jednal s italským vicepremiérem Matteem Salvinim, načež řekl, že cílem maďarské vlády s oblastí získanou v přístavu Terst je zajistit, aby maďarské společnosti měly rychlejší a hladší přístup k moři.

Byla uzavřena smlouva v hodnotě 45 milionů eur, a tak by v italském přístavu mohly brzy začít přípravné investice
Byla uzavřena smlouva v hodnotě 45 milionů eur, a tak by v italském přístavu mohly brzy začít přípravné investice

Uvedl, že byla předložena koncepce rozvoje, která povede k vytvoření přístavu schopného přepravit 2,5 milionu tun zboží ročně, a to jak po silnici, tak po železnici.

Podle Szijjártó,

se společným programem rozvoje chtějí Maďarsko a Itálie učinit z Terstu jeden z nejdůležitějších přístavů ve střední Evropě.

Itálie a Maďarsko oficiálně dokončily dohodu, která Maďarsku poskytla koncesní práva na 300 metrů dlouhé rozšíření nábřeží v Terstu v roce 2019. Celkem maďarský stát zaplatil Itálii 31 milionů eur za 60 let koncesních práv v oblasti.

Maďarský ministr zahraničí se ve středu setkal také s italským ministrem průmyslu Adolfem Ursem, se kterým jednali o ekonomických vztazích. Jak řekl Szijjártó, Itálie je jednou z nejrozvinutějších ekonomik světa, takže spolupráce by mohla pomoci Maďarsku vyhnout se recesi.

Ministr dodal, že italské společnosti jsou devátou největší investorskou komunitou v Maďarsku. Itálie je čtvrtým největším zahraničním obchodním partnerem, s nímž dvoustranný obchod loni dosáhl rekordní výše 12 miliard eur a letos se očekává nárůst o 20–25 procent.

Szijjártó na setkání hovořil o nelegálním přistěhovalectví, které se týká i Itálie. Podle něj je důležité, aby hlasy proti nelegální migraci, jako je ta italská a maďarská, byly jednotné a co nejhlasitější. To je způsob, jak donutit Brusel, aby přestal podporovat migraci, zdůraznil.

V Bruselu se odehrává největší korupční skandál desetiletí, říká poslanec

Ředitel komunikace maďarské vládní strany ostře kritizoval politickou elitu EU kvůli korupčnímu skandálu v Kataru.

Již dvanáct let, od vzniku středopravé vlády, Maďarsko slýchá od evropské levice, že v zemi je problém s právním státem, řekl veřejnoprávnímu rozhlasu ředitel komunikace Fidesz István Hollik. V komentáři ke korupčnímu skandálu Katargate, do kterého je mimo jiné zapojena i bývalá místopředsedkyně Evropského parlamentu, řecká socialistka Eva Kaili, řekl:

Učí nás ti, kteří jsou zapojeni do největší korupční aféry desetiletí.“

Hollik řekl, že Brusel není schopen definovat evropské zájmy a podle toho jednat. EU nezvládla všechny krize, dodal. Politik řekl, že „mezinárodní síť“ nezmizela, ale byla transformována, čímž se kolem institucí EU propletla síť, což poslancům EP znemožnilo řešit skutečné problémy.

Evropští socialisté se v souladu s Hollikovými slovy snaží od skandálu distancovat natolik, že řecká levicová strana PASOK nyní tvrdí , že Eva Kaili byla „trojským koněm“ konzervativní Nové demokracie. To vše ve světle skutečnosti, že

Kaili byla nedávno natolik vlivný, že byl místopředsedou Evropského parlamentu za levicovou skupinu S&D.

 

Minulý týden maďarský premiér Viktor Orbán zveřejnil meme, v němž poukázal na to, že skandál Katargate je z maďarské perspektivy spíše ironický.

Zpravodajský portál Origo píše, že korupční skandál se týká nejméně šedesáti lidí, většinou politiků z Evropských socialistů (PES) nebo Evropské lidové strany (EPP), a dodává, že Katar možná nebyl jedinou zemí, která si „koupila“ levici. křídlo europoslanců lobbovat za blízkovýchodní monarchii, ale stále více se do toho zapojuje i Maroko. S odkazem na Politico uvádí, že se objevilo více informací o tom, jak se arabská země snažila ovlivnit rozhodování EU. „To vrhá nové světlo na to, proč Brusel a levice podporovaly nelegální migraci,“ poznamenává maďarský zpravodajský portál.