Sdílení investic do infrastruktury ve Vietnamu urychlí nasazení 5G mobilní sítě

Očekává se, že Vietnam rychle rozvine síť 5G prostřednictvím modelu sdílení infrastruktury.
Očekává se, že Vietnam rychle rozvine síť 5G prostřednictvím modelu sdílení infrastruktury.

Očekává se, že Vietnam rychle rozvine síť 5G prostřednictvím modelu sdílení infrastruktury.

Nedávno se na ministerském kulatém stole Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) opět rozhořela diskuse o investicích do 5G sítí. Ministři zdůraznili význam 5G jako národní digitální infrastruktury a potřebu urychlit pokrytí 5G.

Pan Petr Ocko, náměstek ministra pro digitalizaci na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, zdůraznil význam digitální infrastruktury a digitálních služeb jako klíče ke zvýšení odolnosti ekonomiky a společnosti, podpoře obnovy po Covid , pomáhá občanům a podnikům v mnoha aspektech jejich života. Pozornost by měla být věnována otázkám, jako jsou technické standardy, synchronizace mezi digitální komunikační infrastrukturou a dalšími strategickými infrastrukturami, transformace telekomunikační infrastruktury a obecný pohled na digitální ekonomiku budoucnosti. Je důležité informovat lidi o 5G síti a jejích výhodách.

Brazílie plánuje rozšířit sítě 5G ve všech velkých městech do června 2022. V současnosti mají všechna města v této zemi mobilní pokrytí v městských oblastech, přičemž 95 % je pokryto službami 4G a zbytek službami 3G. Od 4. listopadu brazilská vláda zahájí aukci 5G, aby poskytla spektrum ve čtyřech různých frekvenčních pásmech. Očekává se, že aukce přiláká světové i regionální giganty. „Brazilská Vláda byla vždy odhodlána urychlit digitální transformaci,“ řekl Artur Coimbra, vedoucí oddělení telekomunikací na brazilském ministerstvu komunikací.

Mezitím Abdelkader Batayneh, ředitel pro politiku a informace, Ministerstvo hospodářství a digitálních podniků, Jordánska zdůraznil roli nových technologií, jako je blockchain, 5G a podmořský optický kabel. Jde o digitální technologie, které jsou na prvním místě vládní agendy.

Huynh Quang Liem, generální ředitel Vietnam Post and Telecommunication Group (VNPT), uvedl, že země s dobrou digitální infrastrukturou mohou snížit negativní dopad Covid-19 až o 50 %. Vietnamská vláda definovala digitální infrastrukturu jako pilíř digitální ekonomiky.

V současné době pokrývají mobilní sítě ve Vietnamu 99,8 % populace. Přístup k internetu ve venkovských oblastech je však stále omezený. Například mnoho vesnic nemá širokopásmový internet a 30 % domácností nemá zavedenou pevnou internetovou síť.

Vliv 5G sítí na digitální transformaci je považován za rozhodující faktor. Vietnam podniká první kroky v pilotním provozu 5G sítí. Síťoví operátoři se však potýkají s problémy podobnými jako země, které pokračují ve vývoji 5G, jako jsou investiční náklady, licencování frekvencí a nedostatek uživatelů, aby dosáhli zisku.

Vietnamská iniciativa rychle rozšířit pokrytí 5G

Na setkání s generálním tajemníkem ITU Houlinem Zhao v rámci World Digital Expo dne 13. října představil ministr informací a komunikací Nguyen Manh Hung vietnamské řešení pro rychlé rozšíření pokrytí 5G. Každý ze čtyř síťových operátorů ve Vietnamu proto vyvine vlastní síť 5G, aby pokryl 25 % populace. Tyto 5G sítě pak budou roamingové v prvních 2-3 letech provozu. Tento model pomáhá operátorům snižovat investiční náklady a rychle nasazovat 5G sítě ve prospěch jejich i celé země.

Huynh Quang Liem, generální ředitel VNPT, uvedl, že vietnamští operátoři sdílejí mnoho základnových stanic a mohou využívat infrastrukturu zařízení 5G k optimalizaci investiční efektivity a lepším službám zákazníkům. Návrh sítě a technologie 5G umožňují operátorům spolupracovat a sdílet 5G telekomunikační zařízení.

„Domnívám se, že není snadné spolupracovat na sdílení 5G zařízení, ale dnešní technologie nám to umožňují. Operátoři proto mohou spolupracovat na dalším kroku spolupráce ve sdílení 5G zařízení s cílem snížit investiční náklady a společně rozvíjet 5G sítě rychle, nejen sdílení základnových stanic,“ řekl Liem z VNPT.

Kdo stojí o Ministerstvo pravdy?

Kdo stojí o Ministerstvo pravdy?
Kdo stojí o Ministerstvo pravdy?

Dostal se nám do ruky pracovní návrh zákona o dezinformacích, přesněji „o omezení šíření obsahu ohrožujícího národní bezpečnost online“ z dílny Ministerstva vnitra a je to čtení jak z Orwellova románu. Skoro každou stranu mám hustě podtrhanou a kladu si otázku, kdo stojí za řízeným únikem tohoto textu do médií. Buď je to partyzánská akce aktivistů z některého odboru a tudíž ministr Rakušan není schopen uřídit svoje ministerstvo, anebo text unikl s jeho vědomím či dokonce na jeho pokyn. Nevím, co je horší. Každopádně se obávám, že kdyby vláda jen vážně projednávala tento relikt normalizačních časů, řekla by si tím o další výzvu k demisi.

Ministr vnitra Vít Rakušan na sebe strhává pozornost už delší dobu. Nejdříve to byla jeho slova o nové formě extrémismu, kterou prý představují „dezinformátoři, odpůrci proticovidových opatření a proruští aktivisté“. Tak zdůvodňoval vznik elitní jednotky „proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě“, což prý se „nebude líbit extremistům, teroristům a různým proruským švábům, na které si právě tahle jednotka bude chtít posvítit.“ Pamatuje si někdo, že by něco takového v posledních letech veřejně prohlásil ministr vnitra v některé demokratické zemi?

Pak se objevily zprávy, že na Ministerstvu vnitra vznikl Krizový informační tým (KRIT), který varuje před radikalizací části pracovníků veřejného sektoru. „Tito lidé se neradikalizují na základě záměrně zkreslených informací a příchylnosti k Ruské federaci, ale z frustrace s fungováním státu během současné krize a z dopadů, které to má na výkon jejich práce a na místní veřejnost.“ Jeho tři doporučení vzbudila značnou pozornost, protože nápadně připomínají rétoriku totalitního režimu. Kritika dokumentu zaznívá i od zástupců vládních stran, podrobněji se dokumentem zabývá např. pořad zde.

V den státního svátku na sebe upoutal další pozornost ostudnou dehonestací české vlajky, která bude mít možná právní dohru, ale my se chceme věnovat něčemu jinému. Největší hrozbou pro svobodu projevu představuje snaha jeho ministerstva zavést speciální legislativu pro „boj s dezinformacemi“, která má umožnit blokovat weby s nepohodlnými informacemi. V souvislosti s únikem návrhu do médií jsme se obrátili na tři vysoké představitele ODS. Všichni se shodli, že návrh zákona od Ministerstva vnitra nemají k dispozici, nijak se na něm nepodílí a ani nepovažují tuto aktivitu za vítanou.

Podle těchto hlasů by to znamenalo, že ani na otázce smysluplnosti zákona neexistuje v koalici shoda a že se možná jedná o sólo akci jen některé strany pětikoalice. To ovšem zpochybňují nedávná slova premiéra Fialy, který se k aktivitám na potírání „dezinformací“ hlásí a aktivitu ministerstva vítá. Možná by nebylo od věci, aby se vedení ODS k návrhu zákona jasně vyjádřilo a buď potvrdilo nebo rozptýlilo obavy, že se podílí na cenzurním návratu České republiky před listopad 1989.


Co obsahuje návrh zákona

A teď už k samotnému obsahu pracovního návrhu zákona, který vznikl – jak se píše hned na první stránce – „na základě úkolu vlády“. V první řadě je třeba předeslat, že návrh vznikl za zavřenými dveřmi a byl konzultován jen se zástupci bezpečnostních složek a státního zastupitelství bez účasti odborné veřejnosti. I laického čtenáře udeří při prvním čtení do očí formulace, že má chránit „demokracii před zlem“. Pokud má však ono „zlo“ určovat Ministerstvo vnitro, jedná se s největší pravděpodobností o totalitní režim. Návrh už podrobně komentoval pro články na webech iRozhlas a Respekt např. Jan Hořeňovský z Institutu H21, s nímž v této věci spolupracujeme a z jehož komentářů budeme níže citovat.

Cenzuru neděláme, jen omezujeme přístup a dosah

V odůvodnění konkrétních ustanovení na straně 6 je tato formulace: „…omezení nebude spočívat ve výmazu obsahu (či např. zrušení domény), ale pouze v omezení či ztížení přístupu k němu. I kvantitativní omezení dosahu však může být efektivní z hlediska prevence manipulace veřejnosti dezinformacemi, resp. válečnou propagandou. Nedojde tím zároveň k absolutnímu popření daného práva (vytvářet informace, šířit je atd.), pouze je omezen dosah, na který samotný nárok není…“. Tím se vysvětluje, že ani komunisté v 70. letech cenzuru neprováděli, jen nám odepírali k určitým informacím přístup a jejich autorům omezovali dosah.

Kouzelná je také formulace, že „volba „prahu“ by měla odpovídat návštěvnosti jednotek či nižších desítek nejvýznamnějších dezinformačních webů v ČR“, přestože pojem dezinformační web není nikde definován a o dvě stránky dříve se přímo uvádí, že „legislativní vymezení pojmu by bylo značně obtížné“.

Bez možnosti odvolání k soudu, rozhoduje sám ministr

„Zákon neposkytuje záruky dostatečného přezkumu blokace… O odvolání má v druhé instanci rozhodovat ministr vnitra. V takto politických otázkách nelze očekávat úspěch při odvolání. Po neúspěšném odvolání by nezbývalo než se obrátit na správní soudy… Odborníci se přitom shodují, že rychlý soudní přezkum je jedinou zárukou před zneužitím nových pravomocí ministerstva… Návrh nejen že nepočítá se zapojením soudu do řízení o zablokování webů, ale dokonce v něm chybí jakékoli časové omezení povinnosti web blokovat.“ To by znamenalo, že blokace domény by ji tak zakázala navždy.

Stejné chyby, stejné známky aneb inspirace Ruskem

„Český zákon, který má pomoci v boji s ruskými dezinformacemi, překvapivě opakuje některé chyby, které Evropský soud pro lidská práva vyčetl před dvěma lety Ruské federaci… Kreml tento proces zneužíval k cenzurování politicky nepohodlných webů. Evropskému soudu vadila plošná blokace nerozlišující škodlivý nebo nezákonný obsah od neškodného. Problém byl také v tom, že zákon nijak nezapojoval provozovatele webů do procesu blokace – nemohli se k důvodům zablokování vyjádřit před nezávislým orgánem, nedostali možnost škodlivý obsah dobrovolně odstranit a o zablokování nevěděli předem. Pro Štrasburk bylo takové nastavení v případě Ruska nepřijatelné, rozsudkem jej proto odmítl. Oběma nedostatky trpí i český návrh.“

Za jeden článek blokace celého webu

„Návrh umožňuje nařídit blokaci pouze celých webů. Evropský soud, před nímž končívají podobné snahy o omezení základních práv, přirovnal ve svých rozsudcích blokování online stránek k zákazu novin a opakovaně jej odmítl jako nepřípustné extrémní opatření. V tom by mohl narazit i tento návrh, podle kterého bude v případě blokace postižen nejen škodlivý obsah, ale zmizí celý web, tedy plošně všechny texty, které byly na serveru publikovány.“

„Státní orgán by měl umožnit dotčené stránce škodlivé články odstranit. Do té doby by se mohly uplatnit dočasná opatření – například výstražné přesměrování z webové adresy před samotným zablokováním…“

Je to sice pravda, ale raději to nepište

„Jak poznat článek, který je způsobilý „ohrozit svrchovanost nebo demokratické základy země“? Jaká informace může „značnou měrou ohrozit vnitřní pořádek a bezpečnost“? Jak podle ministerstva vypadá ohrožení vnitřního pořádku? … Vymezení škodlivého obsahu je abstraktní a neurčité. Nikde se nepracuje s pojmem faktické pravdivosti či nepravdivosti. To znamená, že mazat půjde i informace fakticky pravdivé, což je skandální… Zakročit bude možné zejména proti obsahu, u něhož lze vystopovat spojení se sankcionovanými osobami nebo státy… Poslední část je zcela nepřijatelná a katastrofální. V podstatě to říká – cokoli Rusko řekne, to můžeme mazat, i pokud to řekne někdo, kdo na Rusko vůbec napojen není, a říká to s úplně jiným cílem.“


Kdo podporuje vznik českého ministerstva pravdy?

Jako by naše vláda chtěla jít cestou Číny, Ruska nebo Turecka, které před pár dny přijalo zákon trestající „dezinformace“ až tříletým vězením. V USA podobné snahy o zřízení dezinformačního úřadu Republikáni jednoznačně odmítli. Připomeňme si slova amerického republikánského senátora Randa Paula, jenž se na veřejném slyšení jasně postavil proti jakýmkoli vládním opatřením, která by státním úředníkům umožnila rozhodovat o tom, co je a není pravda.

Ptejme se, proč se ty strany pětikoalice, které nepovažují vznik této legislativy ohrožující svobodu projevu za dobrý nápad (ODS a možná i KDU-ČSL), proti tomu veřejně nevymezí. Kritika ze strany odborné veřejnosti a lidskoprávních organizací tak bude dopadat i na ně. Ať bude ve finální verzi návrhu zákona cokoli, už z principu je neslučitelný se svobodou projevu a pluralitní demokracií. Právníci, se kterými jsme věc konzultovali, považují současnou ochranu před šířením poplašné zprávy, pomluvou nebo křivým obviněním za dostačující a nevyžadující další právní normu.

Je na straně vedení ODS, aby se buď od tohoto návrhu zákona jasně distancovalo anebo přiznalo, že si s ním sice nechce špinit ruce, ale že návratu k normalizační cenzuře nebude bránit. Blíží se výročí 17. listopadu a tak bychom aspoň věděli, na čem s touto vládou jsme.

https://www.sosp.cz/kdo-stoji-o-ministerstvo-pravdy/

Chystají se na velkou válku? Brusel zakládá EU armádu, bojovat v ní mají i Slováci

Dát duhovým progresivcům jako Nicholsonové či Šimečkovi do rukou armádu je opravdu šílený nápad. Je jen otázkou času, kdy vojáci tzn. „bojových skupin EU“ vyfasují na rukávy namísto státních symbolů nějaké ️‍ duhové vlajky a budou chodit do členských států zavádět „liberální demokracii“.

To nemůžeme dopustit! Za svou bezpečnost musíme být zodpovědní především my sami. Už tady máme Naďa, už tady máme USA/NATO. Opravdu nepotřebujeme ještě „bojové skupiny EU“

Brusel má problém: Už se potvrzuje, že vakcína byla zejména byznys, a ne svoboda!

Vedení unie má pořádný skandál❗️ Už se oficiálně potvrzuje, že vakcína byla zejména BIZNIS, a ne svoboda.

O podezřelý nákup vakcín za desítky miliard eur se zajímá už nejen Evropský účetní dvůr, ale také evropská prokuratura a výbor europoslanců. Pevně věřím, že postupně odhalíme, co bylo na pozadí té násilné vakcinační kampaně.

S kolegy, kteří jsou členy daného výboru jsem samozřejmě v kontaktu, a o všem zajímavém Vás budu informovat

P.S.: Na podezřelé kontrakty s farmaceutickými firmami jsem se předsedkyně Leyenové ptal osobně, ale jen tiše mlčela. Už ví, že je špatně!

Západ upadá a degeneruje, Čína s Ruskom rastie. Je čas začať vnímať realitu!

Západ upadá a degeneruje, Čína s Ruskem roste. Je čas začít vnímat realitu!

Evropě utíká vlak a z Bruselu slyšet místo řešení jen stále militantnější řeči o tom, jak je celý svět už špatný. Rusko je špatné, Čína je špatná, teď už i Katar je špatný…

Vážení, místo vítání imigrantů, připínání duhových vlaječek na fotbalové dresy a odřezávání orgánů dětem v rámci „změny pohlaví“ je třeba se probrat do reálného světa!

Západ degeneruje a geopolitické a ekonomické těžiště světa se přesouvá do euroasijského regionu. Progresivci tam vidí nepřátele. My tam vidíme partnery pro budoucí prosperitu ✅ #REPUBLIKA

Dvě minuty pravdy a hořké pravdy. Sledujte ty výrazy Leyenové a progresivců

Dvě minuty pravdy a trpké pravdy… Sledujte ty výrazy Leyenové a progresivce.

Toto Vám v médiích z Bruselu nepustí. Polský europoslanec Legutko to dnes jako hlavní řečník frakce ECR natřel všem současným bruselským elitám

Na slavnostním ceremoniálu u příležitosti 70. výročí Evropského parlamentu taková promluva zřejmě nečekala. Pravdu je však třeba mluvit už zcela nahlas. Tleskal jsem v plénu a tleskám i teď

Vietnam se stává důležitou zemí v odvětví polovodičů

Vietnam se stává důležitou zemí v odvětví polovodičů
Vietnam se stává důležitou zemí v odvětví polovodičů

 

 

 

Světoví výrobci polovodičů v posledních letech sázejí na tuto zemi jihovýchodní Asie, která je již nyní významným regionálním výrobním centrem, jako na alternativní výrobní destinaci k Číně.

Vietnamský polovodičový průmysl byl svědkem nárůstu zahraničního zájmu, když vietnamský telekomunikační gigant Viettel nedávno oznámil, že se stane výrobcem polovodičů uprostřed globálního nedostatku čipů.

Vietnam není v polovodičovém průmyslu nováčkem. První polovodičový závod v zemi byl založen v roce 1979 za účelem výroby a vývozu polovodičových součástek do východního bloku během studené války.

Rozpad Sovětského svazu a následné obchodní embargo ukončily první pokus země o rozvoj polovodičových kapacit. Přesto touha vstoupit do globálního hodnotového řetězce polovodičů přetrvává. Pro vietnamské představitele představují polovodiče jak ekonomické příležitosti, tak národní bezpečnostní zájmy.

Vstup do hodnotového řetězce polovodičů znamená zapojení se do globálního trhu, který podle prognóz dosáhne do roku 2029 hodnoty 1,4 bilionu dolarů.

Otevřená ekonomika, lidské zdroje a neutralita

Vietnam se může pochlubit jednou z nejotevřenějších ekonomik na světě s 15 dohodami o volném obchodu, stále se zlepšujícím podnikatelským prostředím a relativně stabilní vládou s jasnými plány socioekonomického rozvoje. Geopolitická neutralita země je další výhodou pro technologické společnosti, které hledají místo s nízkým rizikem pro výrobu a export.

Další předností země (oproti regionálním sousedům) je zásoba mladých inženýrských talentů za relativně nižší cenu. Více než 40 % vietnamských absolventů vysokých škol a univerzit studuje přírodovědné a technické obory a Vietnam patří mezi deset zemí s největším počtem absolventů technických oborů.

Podle společnosti Technavio má trh s polovodiči ve Vietnamu potenciál vzrůst v letech 2021-2025 o 1,65 miliardy dolarů.

Čipy „Made in Vietnam“

V září přední vietnamská společnost v oblasti informačních a komunikačních technologií FPT Software informovalao tom, že založila novou dceřinou společnost FPT Semiconductor, což pro ni představuje klíčový milník při vstupu do rychle se rozvíjejícího polovodičového průmyslu.

Prostřednictvím nové dceřiné společnosti chce FPT Software získat podíl na asijsko-pacifickém trhu s polovodiči, který představuje 60 % celosvětového prodeje.

Společnost FPT Semiconductor uvedla v srpnu 2022 na trh své první integrované obvody, které byly navrženy ve Vietnamu a vyrobeny v Jižní Koreji. Tyto obvody se budou používat v lékařských zařízeních internetu věcí (IoT).

Do roku 2023 plánuje společnost FPT Semiconductor celosvětově dodat 25 milionů čipů v sedmi typech, aby uspokojila rozmanité potřeby v oblasti telekomunikací, internetu věcí, automobilové techniky, energetiky, elektroniky a dalších.

CBDC: Rizika související se zavedením centralizované digitální měny (CZ DABING)


CBDC – digitální měna centrální banky. Je nezbytné, aby každý člověk pochopil, co navrhované změny měnového systému znamenají. Tyto změny, pokud budou povoleny, by mohly být nejničivější událostí v našem životě a potenciálně největším omezením svobody v moderní historii. Poznámka. Zpravodajské klipy v tomto videu jsou dramatizací (fiktivní) s využitím herečky.

Přepis: https://otevrisvoumysl.cz/cbdc-rizika-souvisejici-se-zavedenim-centralizovane-digitalni-meny/

Pokud se Vám líbí překlady, zvažte podporu na český účet: 2201583969/2010 nebo přes QR kód/kartu zde: https://otevrisvoumysl.cz/prispevek. Děkuji!

Ředitel Banky pro mezinárodní platby: „Centrální banka bude mít absolutní kontrolu nad měnou”

Agustin Carstens, ředitel Banky pro mezinárodní platby, odhalil v pár větách celou agendu pro zavedení digitální měny. „Chceme mít absolutní kontrolu”.

Jordan Peterson: Ekoteroristé vedou svět k zoufalství, chudobě a hladu.

Utopická řešení pro záchranu planety jsou odsouzena k neúspěchu – a ještě k horšímu. Musíme se probudit, než bude pozdě.

Letos v zimě se miliony britských občanů, včetně dětí, dostanou do takové energetické chudoby, že jim hrozí trvalé poškození zdraví. Chladné a vlhké domy jsou ideální živnou půdou pro plísně, které nejenže způsobují dýchací potíže, ale jakmile se v nich usadí, stávají se v podstatě neobyvatelnými.

Jeden z levicově orientovaných deníků přinesl článek, v němž toto nebezpečí popsal, ale ani slovem se nezmínil o tom, proč tato krize vznikla: protože ji pomohli vyvolat probuzení moralisté z „ekologického“ hnutí.

Narcisté soucitu – bezcharakterní, sebechtiví, neschopní politici, jejich poskoci z řad celebrit a machiavelističtí novináři – v posledních pěti desetiletích stále hlasitěji zdůrazňovali, že žádná cena není a nebude příliš vysoká na to, aby ji ostatní nesli ve snaze slepě sloužit „planetě“.

Pro ty, kteří jsou na této vlně, je v tuto chvíli neodolatelně lákavé označit za viníka energetických potíží Evropy Vladimira Putina, ale jeho současné machinace byly zcela umožněny zelenými ideology. Každý, kdo měl oči, mohl už před deseti lety vidět, že idiotské naléhání na to, aby se Evropa stala energeticky závislou na Rusku, učinilo současnou situaci nevyhnutelnou.

Vzpomínáte si, jak se prezidentu Donaldu Trumpovi – populistické hrozbě numero uno – intelektuální a politická elita v Evropě a Severní Americe vysmívala a zesměšňovala ho za to, že hlásal právě toto varování? Nuže, nyní se kuřata skutečně vrátila domů, ale v důsledku toho se zatím poučilo jen velmi málo.

Utopisté, kteří se hlásí ke globalizaci, tvrdí, že levnou energií ničíme planetu. Jsou však skutečně a hluboce oddáni ekologické udržitelnosti, kterou tak hlasitě a naléhavě požadují, nebo se jen prototypicky marxisticky mstí kapitalismu?

Zdá se, že je to ta druhá možnost. Proč by jinak experti ekologického hnutí vystupovali proti jaderné energii, přestože má optimální „uhlíkovou stopu“?

Ve Spojeném království, které je domovem průmyslové revoluce, jež vyvedla svět z chudoby, prudce vzrostly účty za služby. Nyní až polovině malých podniků v Británii hrozí bankrot a uzavření. Vláda musela vyhlásit ničivě drahou garanci cen energií, aby zmírnila nejhorší dopady této katastrofy.

Příliv obnovitelných zdrojů energie

Mentalita ekoextremistů je následující: pokud musíme odsoudit chudé ke zkáze, abychom zničili systém, který vytvořil bohaté, budiž. Prostě nelze udělat omeletu, aniž by se rozbilo pár vajec.

Zatímco se tak šíleně a neefektivně ženeme za obnovitelnými zdroji, je třeba si uvědomit jednu skutečnost.

Nedávný výzkum ukázal, že dvě desetiletí intenzivní podpory těchto obnovitelných zdrojů zvýšila podíl energie dodávané těmito způsoby z 13-14 % na naprosto nedostatečných 15,7 %. Liberální levice to bohužel považuje za pouhý výmysl spiklenecké pravicově konzervativní fantazie.

Tyranská a nouzově odůvodněná panická krize se však neděje jen ve Spojeném království. Ve Španělsku nyní úředníci nařizují, že komerční nemovitosti se pod hrozbou zákona nesmí vytápět na více než 17 °C a chladit na méně než 27 °C. Ve Švýcarsku se o podobných trestech uvažuje jako o součásti navrhovaného čtyřstupňového plánu pro řešení nedostatku plynu, který „vzhledem ke geopolitické situaci nelze tuto zimu vyloučit“.

Také občané Německa se nyní nacházejí ve „druhé fázi“ „třístupňového krizového plánu“ po snížení dodávek plynu z Ruska, svého hlavního dodavatele. Podle německého ministra Roberta Habecka plán zahrnuje „uvedení uhelných elektráren na trh“, přestože jsou „prostě jedem pro klima“, a případné příděly plynu pro průmyslové podniky, aby nedošlo k narušení dodávek do domácností, škol atd.

Rozšířený plán zahrnuje omezení vánočního osvětlení, které je součástí oslav uprostřed zimní tmy na mnoha místech, kde obvykle svítí. Nic krásného ani příjemného není pro Grinche (a Grinch byl ve skutečnosti zelený) v konfrontaci s krizí, kterou vytvořili, ani v nejmenším přijatelné.

Pamatujte si: když se aristokracie nachladí, rolníci umírají na zápal plic. Jestliže se taková extrémní opatření stala nutnými v nejbohatších zemích, co se proboha stane v těch chudších? Až udeří nedostatek, chudí se nevyhnutelně a nutně obrátí k méně ekologickým zdrojům: mnozí, dokonce i v Německu, si již dělají zásoby palivového dřeva a uhlí na zimu, což povede k akutnímu nedostatku. Jak má pobídka k tomu, aby lidé káceli a pálili stromy a používali uhlí ve svých krbech, pomoci snížit obávanou „zátěž atmosféry uhlíkem“?

Skuteční chudí versus hypotetičtí chudí

Snad se budeme moci na Západě utěšovat myšlenkou, že jídlo, které považujeme za samozřejmost, bude stále k dispozici na našich stolech. Ale počkejte: plodiny, které živí naši populaci, nelze vypěstovat bez hnojiv (která zelení nenávidí) a konkrétněji bez čpavku. A z čeho, prosím vás, čpavek pochází? Mohl by to být… zemní plyn? A kolik lidí je závislých na průmyslové výrobě a následné široké dostupnosti čpavku? Jen tři nebo čtyři miliardy…

Sama Světová banka nedávno uvedla, že 222 milionů lidí již čelí hrozbě hladomoru (tak hezky popsané jako „potravinová nejistota“). Komunisté dokázali v minulém století svými utopickými bludy zabít 100 milionů lidí; sotva jsme začali realizovat noční můru „záchrany planety“, už jsme ohrozili dvojnásobek tohoto počtu.

Říká se nám, že čelíme mimořádné situaci: klimatické „krizi“. Řešení? Lidé si budou muset „utáhnout opasky“, aby zabránili ještě horší budoucí katastrofě. Elitních akademiků, think-tanků a korporátních konzultantů a politiků, kteří dotují jejich intelektuální nároky, se takové utahování opasků nijak zvlášť nedotkne – jsou přece „privilegovaní“. Ale skuteční chudí? Pro takovou elitu musí být obětováni nyní, aby zachránili hypotetické chudé zítřka.

222 milionů lidí je bezpochyby podhodnocený počet: s tím, jak se bude „potravinová nejistota“ prohlubovat, bude stále více zemí omezovat vývoz potravin. To poškodí mezinárodní zásobování, na kterém jsme všichni závislí. Až se pak projeví důsledky této situace, začnou stále zoufalejší politici znárodňovat a centralizovat distribuci potravin (jako to již udělali Francouzi a Němci v oblasti energetiky) a podřezávat kolena svým zemědělcům, kteří zase přestanou pěstovat potraviny – ne ze zlomyslnosti, ale kvůli hrozivé ekonomické nemožnosti. Pak se vytvoří zpětná vazba, která se může vymknout kontrole. Budou to chudí lidé, kdo zemře (přinejmenším jako první), ale jak nás všechny naučili zlovolní ekomoralisté: na planetě je i tak příliš mnoho lidí.

Přemýšlejte o tom, zatímco se budete třást v chladném, vlhkém a stále dražším a nyní i nevyhovujícím bydlení. Možná jste byli vy a vaše rodina považováni za zbytečný přebytek.

Podnět k zamyšlení

To je prostě nepřijatelné. Pokud se odvážíte tvrdit, že jste morálně na výši, a přitom sloužíte hladu, pak jste se podle mého názoru zařadili do nepřátelského tábora a zasloužíte si vše, co vás čeká.

Také v psychologické a výchovné oblasti demoralizujeme mladé lidi, neustále je krmíme konkretizovanou apokalypsou, zaměřujeme se zejména na zmírnění nebo dokonce znemožnění chvályhodných ambicí chlapců a vnucujeme jim přesvědčení, že jejich ctnost není nic jiného než síla, která utlačuje nevinné a pustoší panenskou planetu. A pokud to nezabere – a ono to zabírá -, pak na genderově dysforické vždy čeká kastrace. A proti takovým iniciativám se stavíte se značným osobním rizikem.

Ale můžeme se uklidnit tím, že dobročinná vláda se chystá tuto zimu zřídit teplá místa ve veřejných knihovnách a muzeích, aby se mrznoucí, hladoví staří lidé mohli schoulit a zahřát, zatímco jejich vnoučata budou kašlat ve svých chladných, vlhkých a plesnivých bytech.

Za těchto okolností – v závodě s takovými povinnými ústrky a manipulacemi – je zřejmé, že to poslední, co by naše tyranské vlády signalizující ctnost měly dělat, je zaměřit svou dementní pozornost na regulaci toho, co si lidé podávají u svých stolů. Ale protože maso bylo také považováno za ještě něco dalšího, co „ničí planetu“, probuzení narcisté soucitu už trvají na tom, aby ho lidé jedli méně. Rostliny a brouci pro vás a vaše děti, rolníci. A čím dříve si na to zvyknete (nebo jinak), tím lépe.

Obraťme na chvíli pozornost k tvrzení, že chov zvířat a maso, které produkuje dostatečně levně, aby si ho mohl dovolit každý, je neudržitelné, protože jsme se ještě nezbavili dostatečného moralizování a autoritářské hlouposti.

Vzpomínáte si, jak to dopadlo, když vládní úřady naposled použily své něžné milosrdenství při určování toho, co mají lidé, kterým slouží, konzumovat? Byla nám nabídnuta tolik opěvovaná potravinová pyramida, která nám říkala, že máme jíst 6-11 porcí obilovin a sacharidů denně, přičemž na vrcholu stojí bílkoviny a tuky – něco, co si máme dopřávat poměrně vzácně, pokud je to vůbec nutné.

Ukázalo se, že to všechno bylo špatně, a ne jen trochu špatně, ale tak špatně, že to klidně mohla být nejen špatně, ale i skutečná antipravda: něco tak špatného, jak jen může být.

Potravinová pyramida byla vytvořena v neposlední řadě americkým ministerstvem zemědělství (tedy obchodníky, nikoli vědci nebo odborníky na výživu), přičemž nechyběly ani snahy lobbistů, jejichž výrobky byly nakonec propagovány. Stravovací doporučení upřednostňovat sacharidy vedlo ke skutečné epidemii obezity a cukrovky, což spolehliví vědci považují za jednu z nejhorších zdravotních katastrof všech dob, která odsoudila téměř celou západní populaci k celoživotním katastrofálním chronickým zdravotním problémům.

Čtyřicet dva procent Američanů je obézních. Další téměř stejně velké procento má nadváhu. Nejméně třetina z nich je v počátečním nebo pozdějším stadiu cukrovky, což je mimořádně závažné onemocnění. Na chronická onemocnění se v USA vydává 1,7 bilionu dolarů. A nárůst těchto nemocí a nákladů je přímo spojen s počátkem bohulibých stravovacích směrnic, které nás všechny navedly na cestu stravování bohatého na sacharidy.

Kromě toho existují desítky studií, které vyvracejí tvrzení, že červené maso způsobuje nemoci. Studie PURE publikovaná v časopise Lancet v roce 2017, která analyzovala 140 000 osob z 18 zemí, odhalila, že „vyšší příjem sacharidů (nikoli masa a tuku, pozn. red.) byl spojen se zvýšeným rizikem celkové úmrtnosti“ a že „vyšší příjem nasycených tuků byl spojen s nižším rizikem mrtvice“.

Nižší.

To je přesný opak toho, co nám říkali prospěšní centralizátoři, kteří si dali za úkol určovat, co máme jako suverénní a zodpovědní jedinci vkládat do úst.

„Zdravotní přínosy“ čistě vegetariánské a veganské stravy jsou tedy přinejmenším pochybné. Ale co argument, že chov zvířat zabíjí planetu? Americká agentura pro ochranu životního prostředí odhaduje, že veškeré zemědělství produkuje v USA pouze 11 % skleníkových plynů (doprava 27 %). Na hospodářská zvířata připadají 3 %. A rostlinné zemědělství? Pět procent. Podle Národní akademie věd, pokud bychom vymýtili veškeré živočišné zemědělství, snížili bychom množství skleníkových plynů o pouhých 2,6 procenta. A mimochodem, není vůbec jednoduché – a možná nemožné – zvládnout střednědobě až dlouhodobě udržitelnou stravu pouze na základě rostlinné stravy.

Ex Hodos: cesta vpřed

Co bychom mohli dělat, kdybychom se rozhodli být skutečně moudří, namísto toho, abychom způsobili chudobu a nedostatek chudým lidem na světě a zároveň naprosto a katastrofálně selhali při záchraně planety?

Mohli bychom začít tím, že zde na Západě budeme předpokládat, že všichni ti, kteří se obavami z blížící se apokalypsy nechali vyděsit a zlákat k tyranii, si ukousli větší sousto, než dokážou pořádně rozkousat; vzali si na paškál draka, který je mnohem ohnivější a hrozivější než hrdina; zcela selhali v boji s morálním rizikem, které vyplývá z předpokladu, že bláznivá nouzová situace jejich přehřátých představ je opravňuje k použití moci a donucení.

Pokud z vás obavy z blížící se katastrofy, ať už má jakoukoli podobu, udělaly vyděšeného autoritáře, který je ochoten zastrašovat a nutit, aby dosáhl svého, nejste prostě tím správným vůdcem pro tuto dobu – jak vám jasně naznačují nevědomé projevy vaší vlastní nervové soustavy, které vám říkají, že jste na tuto práci příliš malý, a to i vám.

Mohli bychom začít tím, že upustíme od našeho děsivého postoje morální nadřazenosti vůči rozvojovým zemím. Místo toho bychom mohli připustit, že ostatní obyvatelé planety mají právo a odpovědnost směřovat k hojnému materiálnímu životu, který jsme si navzdory sobě samým užívali v minulém století a který byl zcela závislý na průmyslové činnosti a využívání fosilních paliv.

Mohli bychom usilovně a cílevědomě pracovat na snížení cen energií a potravin na co nejnižší úroveň, abychom ulehčili chudým a otevřeli jim obzory možností, aby se začali zajímat o dlouhodobou udržitelnost (což je nevyhnutelné a správné), místo aby se zoufale a destruktivně honili za dalším jídlem.

Místo antihumánního „environmentalismu“ bychom se mohli soustředit na inteligentní plán řízení podle plánů, které nastínili všestranní a pilní odborníci, jako je dr. Bjorn Lomborg, který již před lety upozornil na to, že před námi stojí mnoho krizí, a ne jen jedna (hypoteticky apokalyptické nebezpečí „uhlíku“), a že peníze, které zbytečně utrácíme za zabíjení chudých lidí, bychom mohli vynaložit mnohem inteligentněji a uvážlivěji, například věnovat část prostředků na zajištění stabilních dodávek potravin chudým dětem v rozvojovém světě, na léčbu malárie – což můžeme udělat a levně – a na dodávky čerstvé vody tam, kde je jí skutečně zapotřebí.

Stejně tak bychom mohli s těmi nejodbornějšími zemědělci vypracovat podrobnosti skutečně udržitelného zemědělství, které by zlepšilo kvalitu naší půdy a ovzduší a zajistilo všem dostatek kvalitních potravin (což bude zcela jistě zahrnovat zemědělství založené na zvířatech). Mohli bychom skoncovat s domněnkou, že stát by se měl díky své hypotetické morální nadřazenosti rozšířit na řízení toho, jak vytápíme své vlastní domy a jak živíme a zajišťujeme své vlastní rodiny.

Mohli bychom konečně delegovat pravomoci na co nejmístnější úrovně podle principu subsidiarity a vytvořit hierarchii odpovědnosti, která rozšíří potřebný účel na každého jednotlivce, na úroveň rodiny, obce a státu a která bude sloužit jako nezbytná ochrana proti slepé a lukeriánské tyranii nouze a donucení založené na pýše a intelektu shora, která jinak nutně zavládne.

Mohli bychom své starosti o udržitelnost řešit konsensem a v duchu dobrovolného sdružování a svobodné hry, místo abychom se spoléhali na nařízení shora, která jsou v zásadě ospravedlněna naší nemístnou existenciální hrůzou a nesou s sebou morální riziko nárůstu neoprávněné a nebezpečné centralizované autority. Mohli bychom každému rozdělit jeho nezbytnou odpovědnost jako suverénního aktéra a můžeme ho přivést k síle společné vize: vize hojnějšího života; dostatku kvalitních potravin pro každého; dostatku energie, aby se otroctví stalo minulostí; dostatku cílevědomosti, aby nihilismus a dekadence již nelákaly; dostatku vzájemnosti, abychom žili ve skutečném míru; velkorysého poskytování vzdělání a příležitostí všem lidem na světě; přesvědčení (abych to zopakoval), že politika založená na donucování je scestná a kontraproduktivní.

Mohli bychom tak mít svůj koláč a zároveň ho sníst, stejně jako všichni ostatní, a mohli bychom na tom pracovat ve vzájemném duchu produktivní velkorysosti a fair play v soutěži i spolupráci. Nebo můžeme nechat svět jít do kytek, obvinit z tohoto rozpadu právě ty nepřátele, které jsme v první řadě označili za příčinu (ty zatracené kapitalisty!), a neočistit si vlastní duši, zatímco pronásledujeme pomyslné viníky odpovědné za zničení naší planety.

Identifikace skutečného nebezpečí

Jak řekl psycholog Carl Jung po nacistických zvěrstvech a použití jaderných zbraní: „je stále zřejmější, že ne hlad, ne mikroby, ne rakovina, ale člověk sám je největším nebezpečím pro lidstvo, a to z toho prostého důvodu, že neexistuje žádná adekvátní ochrana proti psychickým epidemiím, které jsou nekonečně ničivější než nejhorší přírodní katastrofy“.

Tento velký muž věděl, že technologický člověk má před sebou těžkou volbu: stát se stejně etickým, jako se on stal mocným, a že pokud tuto výzvu odmítneme, čeká nás skutečné peklo.

Tempo změn se zrychluje. Naše schopnosti dělat téměř vše se zdvojnásobují, stále rychleji. S tím, jak se zrychluje naše schopnost komunikovat a počítat, jsou důsledky naší vnitřní nejednotnosti a nedostatečnosti stále závažnější. Jak se stáváme individuálně mocnějšími, musíme jinými slovy převzít více odpovědnosti. Jinak.

Pokud se nám nepodaří napravit naše osobní patologie, jako je pýcha, závist a ochota lhát, ocitneme se v konfliktu se světem, a to jak přirozeném, tak společenském – a to přesně úměrně tomu, jak odmítáme kontrolovat ďábla v sobě.

Máme tedy před sebou těžkou volbu: buď se můžeme přeorientovat na věc pravdy, nebo můžeme hrát konflikt, vnucovat světu své samoúčelné instrumentální bludy a přivodit tak vnější apokalypsu, která vyústí v přesně stejný soud.

Je načase, abychom se všichni, ale zejména samolibí moralisté, vzpamatovali a převzali skutečnou morální odpovědnost, místo abychom falešně a lacině a bezstarostně šířili nezaslouženou ctnost.

Je načase opustit pyšný intelektualismus, který je tak nadřazený, že jsme ochotni použít nátlak a sílu, abychom dosáhli svého – vždy v zájmu obecného blaha. Je načase opustit závist, která nás nutí kritizovat a démonizovat každého, kdo má víc než my, a která nás vede k domněnce, že taková hojnost musí být důsledkem uplatňování svévolné moci a výsledkem krádeže – zatímco to, co jsme získali, i když je to víc, než mnozí vlastní, bylo získáno pouze silou dobré vůle a morálky.

Je načase zbavit se neomluvitelně patologické domněnky elit, že vládne pouze zkorumpovaná moc (všichni kromě nich), a vyjádřit trochu vděčnosti za tradice minulosti a téměř zázračnou infrastrukturu, která nám byla dána.

Je čas převzít opuštěnou občanskou odpovědnost, která byla ospravedlněna nezaslouženým cynismem, a vrátit potřebnou autoritu na místní úroveň, která zmírňuje tyranii shora.

Je čas, jako vždycky a vždycky bude, oddělit zrno od plev.

Konečně je čas říci absolutní a zásadní ne (a bez váhání) všem, kdo se odvažují navrhovat, že odsouzení možná miliardy lidí k hladu a bídě je ospravedlnitelné potenciálními důsledky toho, že se to nepodaří. Nikdo tedy nemůže beztrestně říkat: „na planetě žije příliš mnoho lidí“.

Za posledních sto let bylo na oltář budoucích utopií obětováno již příliš mnoho lidí. Už toho bylo opravdu dost.

Překlad: David Formánek